Inspirace

Inspirace

sobota 16. července 2016

Poslouchat je těžké

Pořád se učím poslouchat své tělo a je to opravdu dost těžké. Je snadné se ptát, co by chtělo, ale není lehké to splnit. Jako třeba teď. Něco bych si dala. Mé tělo mi však říká, že je dostatečně najezené a nic dalšího nepotřebuje. Co mám ale dělat s tou chutí?

Léta cpaní se dle chuti jsou prostě znát. Je to hodně o pevné  vůli, která rozhodně nepatří mezi mé silné stránky :(. Přesto už víc jak týden opravdu důsledně dbám na hlas těla. Cítím se o dost lip než dřív. Tak nějak míň přecpaně :). 

Stoprocentně věřím, že tělo nejlíp ví, co chce a taky kdy to chce. Po tolika letech, co jsem je trápila, si zaslouží, abych je konečně poslouchala a taky RESPEKTOVALA!!! Prostě zatnu zuby a nenechám se ovládat chtíčem či co to vlastně je. Tělo říká, že má dostatek a to je rozhodující. Bude to zkouška mé vůle a trpělivosti, ale beru to tak, že se to prostě učím :)

Hubnutí zdar
Vaše Jana

středa 13. července 2016

A DOST!

Jako věčná bojovnice s jídlem vím, jak je těžké něco změnit. Zvláště, pokud jíte naprosto automaticky a vůbec nad tím nepřemýšlíte. Jestli si navíc u jídla rádi čtete, tak to asi taky znáte. Jíte, jíte a najednou jste přežraní a ani vlastně nevíte, co jste snědli, jen víte, že váš knižní hrdina zdolal další překážky, či si vydobyl srdce své vyvolené. Tohle je můj prakticky každodenní scénář.

Nechci v něm však dál pokračovat a chci ho změnit. Prvním krokem bylo výrazné zmenšení porcí. Pokud mám polívku a druhé jídlo, tak se snažím dávat si cca poloviční porci druhého jídla. Mám vyzkoušené, že mi to stačí. Občas to ale úplně neodhadnu a pak mám na talíři třeba ještě pár soust, ale cítím, že už jsem sytá. Přesto to vždycky sním. Tím, že si u toho čtu, tak se moje pozornost neupíná na jídlo, ale na knížku. Sním tedy často mnohem víc, než je třeba.

Dneska jsem měla zelnou polívku, která byla docelá sytá a lasagne. Když jsem snědla půlku lasagní, tak jsem si uvědomila, že už jsem vlastně pro tuto chvíli najezená, ale jelikž to nebyla velká porce, tak mi zbývající půlka už přišla malá a tak jsem si řekla, že to už zvládnu a opět jsem se začetla. Naštěstí se mi podařilo po chvilce se zastavit a uvědomit si, co to vlastně dělám. Opět jím nevědomě. Moje tělo už mi jasně řeklo, že má dost a já se rozhodla to naprosto neakceptovat. Tak i když mi zbýval na talíři už opravdu jen malý kousek lasagní, rozhodla jsem se je nechat být. Prostě si je sním později!

Přesto jsem cítila, že jsem měla ten příbor odložit už dřív. Zvyk, číst si u jídla je pro mě hodně velkým nešvarem, se kterým budu dlouho bojovat. Přesto si myslím, že se i tak dá jíst vědomě a poznat, kdy má tělo dost. Zmenšení porcí samozřejmě pomůže už samo o sobě, přesto by mělo mít to finální slovo moje tělo. Opět se totiž cítím přejezená a není mi v tomto stavu vůbec dobře :(.

Nebude jednoduché to změnit, ale pracuji na tom. A přestat jíst, když už je tělo syté i přesto, že mi zbývají poslední tři sousta je prvním krokem!

Hubnutí zdar
Vaše Jana

pondělí 11. července 2016

Jíst vědomě

Možná trošku zvláštní název dnešního příspěvku, ale přijde mi nejvíc výstižný. Zjistila jsem, že si celkově v životě nejsem vědoma přítomného okamžiku. Neustále řeším věci budoucí a nebo minulé a občas mám pocit, jako bych ani nežila. Prostě se proberu a jsem zase o pár dní dál. Začala jsem se tedy vědomě zastavovat v průběhu dne a uvědomovat si, co právě dělám, jak se u toho cítím a celkově prožívat daný okamžik teď a tady. A rozhodně to stojí za to!

Díky tomu jsem si uvědomila spoustu věcí a připadám si celkově tak nějak silnější a víc spojená sama se sebou. Proč o tom ale píšu tady,... Právě kvůli tomuto vědomému prožívání přítomnosti jsem si uvědomila, že jím naprosto automaticky. I když se snažím poslouchat svoje tělo, tak ve chvílích, kdy mám jíst nebo si jídlo připravovat, tak prostě přepnu na autopilota. Mnohdy pak ani nevím, co jsem za ten den snědla, jelikož si to prostě nepamatuju :(. Protože věřím, že tělo samo o sobě přesně ví, co chce a co potřebuje, stačí mu naslouchat. Ne však pouze chvíli, ale vlastně neustále.

Na tom jsem se rozhodla v nejbližší době zapracovat. Pokusit se před každým jídlem zpomalit a opravdu vnímat své tělo a hlavně vnímat to, co jím. Já si totiž u jídla standardně čtu, takže pak to do sebe všechno nahážu spíš automaticky, aniž bych nad tím vůbec přemýšlela a nebo si to jídlo vychutnala. Tohle u mě bude trochu těžké změnit :(. Pomalu si však zvykám na to, že se pokaždé zastavím a zeptám se těla, co by vlastně chtělo. Většinou mám na výběr několik možností, takže se dá z něčeho vybírat. Navíc se také pokaždé ujistím, že mám opravdu hlad. Jídlo sice slouží i pro potěchu chutí, ale primárně je od toho, aby nám dodalo energii a my mohli fungovat.

Cíl je tedy jasný. Víc nad jídlem přemýšlet a vždy se umět zastavit a zjistit, co to tělo opravdu chce, či potřebuje. Navíc bych se chtěla dopracovat k tomu, že si dokážu jídlo opravdu vychutnat a užít a soustředit se na ně! Taky se chci jednou pro vždy vypořádat se svou závislostí na brambůrcích. Začnu malými krůčky a uvidíme, jaké to bude mít výsledky. Každopádně, už se tolik nepřejídám. Pokaždé se dokážu zastavit a říct si, že tělo už je vlastně nasyceno a víc už nepotřebuje! Nechci už svoje tělo takhle ničit :(

Hubnutí zdar
Vaše Jana



středa 29. června 2016

Odmlka

Je to už víc než 3 měsíce, co jsem tu byla naposledy. Jistě si už většina lidí myslela, že jsem odpadla, že opět přibírám, nebo jsem svůj boj vzdala. Není to tak! Je pravda, že nemám zdání, jak jsem na tom teď s váhou konkrétně a nejspíš jsem možná o dvě nebo tři kila šla nahoru, ale to není nic zásadního.

Úplně nevím, jak to mám popsat, ale za ty tři měsíce jsem prošla docela zásadní změnou ve vnímání těla a ve svém přístupu k němu. Důvod mé odmlky však byl prostý - neskutečný pracovní zápřah :(. Na nic jiného mi moc už nezbývala energie,..

Taky jsem v té době navštívila svoji kamarádku, která je takovým mým duchovním rádcem a díky ní si spoustu věcí srovnala a ujasnila. Prakticky od puberty mám problém se svým tělem. Stále se mi na něm něco nelíbí a vlastně celou tu dobu proti němu vede nepřetržitý boj :(. Jenže, co když je v tom tělo svým způsobem nevinně. Co když se mi mojí tloušťkou jen snaží něco říct. Věřím, že je duše a něco vyššího než jsme my, lidské bytosti. Cítím to. I když to někomu může přijít totálně bláznivé,.. Vyzkoušela jsem už za svůj život snad všechno a nic nemělo dlouhého trvání. Možná je čas to dělat jinak,..

Říká se, že tělo je odrazem naší duše, tak jako jsou naše vztahy s druhými lidmi odrazem našeho vztahu k sobě samotným. V tom případě, je něco špatně. Mé duši se prostě něco nelíbí a dává mi to dost jasně najevo skrze mé tělo.

Začala jsem dost intenzivně zabývat tématem sebelásky a přijímat své tělo takové jaké je. Svedla jsem boj se svým démonem alkoholem a prakticky už dva měsíce skoro nepiju. Občas si dám skleničku vína, ale jinak nic. Což považuji za asi největší úspěch. Taky stále svádím boj s brambůrkama, které jsem sice omezila, ale stále to není ono. Chodila jsem každý týden plavat, ale už máme zavřený krytý bazén a na koupaliště jsem se ještě nedostala, každopádně po létě v tom hodlám pokračovat! A samozřejmě, jezdím občas na kole.

Rozhodla jsem se, dát tělu šanci, aby si našlo svoji přirozenou cestu a váhu, která mu bude vyhovovat. Sama cítím, že tenhle stav není dobrý a je třeba to dostat níž, ale už mě to nestresuje, neděsí a netrápí, což je veliká úleva!!! Taky se mi daří nepřejídat se. Ještě sice občas ujedu, ale už je to jen výjimečně. Co je ale opravdu zásadní, poslouchám své tělo. Tentokrát však do hloubky a doslova několikrát denně. A tomu se přejídání vůbec nelíbí, protože je mi potom pokaždé dost špatně, takže není takový problém to zvládnout.

Věřím, že když se dám po psychické stránce dohromady, že se vzpamatuje i moje tělo. Snažím se dál jíst zdravě, alespoň rekreačně se hýbat a nepřejídat se. Váhu mám zastrčenou pod postelí a doufám, že tam ještě dlouho zůstane. Nechci už, aby můj život ovládaly čísla, ať už ta na váze nebo v podobě počítání kalorií. Vyzkoušela jsem toho hodně a vždy věřila, že je to to pravé, přesto to nešlo,.. Věřím však sama sobě a věřím, že mé tělo samo nejlíp ví, kde mu bude dobře. Já mu jen umožním se tam dostat.

Má cesta se svým způsobem změnila,.. Stále tam je a stále má svůj cíl. Neříkám, že už nikdy nebudu cvičit, nebo že se třeba do něčeho zase časem nepustím, ale tím, že jsem neměla v minulých měsících moc čas, tak jsem prostě musela nechat věci plynout a cítím, že to bylo dobře. Život si vždy najde správnou cestu, je na mě, abych mu věřila a dala se vést :). Až čas ale ukáže, zda to bude správně nebo ne. Jak už jsme napsala, na začátku toho bláznivého období mi šla váha nahoru, ale to už se snad zklidnilo. Cítím se teď hodně dobře, tak jsem sama zvědavá. Zkusím se zvážit na konci léta :)

Takže, co se vlastně změnilo?
1) Nepiju alkohol - jen velmi výjimečně a maximálně 2 skleničky vína a to už musí být!
2) Nepřejídám se - to se mi daří docela obstojně, zatím asi až na dvě nebo tři výjimky
3) Omezila jsem brambůrky - a plánuji je postupně úplně zrušit
4) Mám ráda své tělo - i s jeho nedokonalostmi jsem za něj ráda
5) Věřím svému tělu - věřím, že si samo dokáže najít cestu, já musím jen poslouchat a dělat co mi říká :)

Ať je to všechno jak chce, já se teď cítím dobře. Nic neřeším, nic mě netrápí a beru věci tak, jak přicházejí. Občas mě přepadne lítost, že jsem dovolila, aby to zašlo tak daleko, ale i to mělo v mém životě svůj důvod, ale to už sem asi nepatří,..

Životu zdar
Vaše Jana

čtvrtek 17. března 2016

Škola jídla - 17. den

Pomalu jsem se překulila do druhé poloviny měsíce. Je čtvrtek, tudíž klasický všední den v práci. Tento týden všeobecně není moc dobrý, jelikož skoro každý den byly nějaké zvláštní okolnosti, které měly dopad na jídelníček. Dnes už je ale zase všechno v pořádku. Začínám si pomalinku uvědomovat, jak by měl vypadat jídelníček ve všedním dnu a už nad tím nemusím tolik přemýšlet. Ve standardní dny se mi daří držet pod kontrolou zejména tuk. Horší jsou nestarnardní dny, tam mě čeká ještě spousta práce.

Přesto už se nemusím na ty všední dny tolik soustředit a tak úzkostlivě si to plánovat. Začínám mít o jídle určitou představu, což je fajn. Je to prostě a jednoduše o zvyku. Pořád mám ale co zlepšovat, takže druhou polovinu měsíce chci využít na ty víkendy. Musím to ještě poladit. To, že pak bude duben, však neznamená, že nebudu už jídlo řešit! Právě naopak! Jen si chci vybudovat alespoň nějaké základy, abych se na to potom nemusela tolik soustředit.

Přiznám se, že mám trochu strach z víkendu. Opět mám v pátek akci, takže riziko je veliké. Mrzí mě však, že si těmi víkendy kazím veškerou snahu v týdnu. Nechci se v týdnu snažit jen proto, abych se pak o víkendu mohla přejídat :(. To by asi nebyl moc dobrý model :(. Úplně ale nevím, jak se tomu postavit. No, uvidíme, jak dopadne tento víkend. Pokud se bude situace opakovat, tak to asi bude chtít nějaké zásadnější řešení.

Hubnutí zdar
Vaše Jana

středa 16. března 2016

Škola jídla - zhrnutí druhého týdne

Mám za sebou druhý týden. Byl opět velmi rozpoluplný, ostatně jako vždycky :). Přes týden se mi dařilo. V práci to mám docela dobře nastavené a jídlo si hlídám. Je pravda, že když je frmol, tak je to složitější, jelikož nestíhám jídlo. Minulý týden byl však úspěšný a za týden v práci bych si dala jedničku :).

Horší to však opět bylo o víkendu. V pátek byla akce, kde se dost pilo (jak jinak), v sobotu jsem byla večer pozvaná na pizzu, takže opět žádná sláva. Navíc jsme v neděli měli doma chlebíčky :(. Na těch víkendech mě ještě čeká hodně práce! V pondělí jsem měla opět školení a to taky nebylo o moc lepší než to minulé. Hned vedle byl sice Albert, od kterého jsem si slibovala dostatečný příjem svačin a tak, ale nebyl ani čas si tam zajít. Snídani jsem měla OK, ale pak už jsem nestáhala. K obědu jsem měla kousek bagety s kuřecím masem, co jsme měli k dispozici a vyřizovala emaily a telefonáty. Na hlaváku jsem si pak stihla akorát koupit obloženou bagetu a vodu.

Opět se ukázal stejný model jako u milého týdne. Přesto je tam jeden znatelný posun, a to je vylepšení běžných dnů. Z toho mám opravdu radost. Vidět ten posun mi pomáhá pokračovat. Je pravda, že po ukončení cvičení je vidět, že se to neobešlo bez následků. Nechci se však teď do ničeho pouštět, i když mě to láká. Priorita je jídlo a jak je vidět, má to své opodstatnění!

Stále však musím pracovat na běžných dnech, jelikož tento nebude asi taky ideální a hlavně musím zapracovat na tom víkendu, jelikož ten mi kazí celkový průměr. Opět přikládám rozložení živin během minulého týdne a pak jednotlivé dny v příjmu kJ.


Ty čísla jsou myslím všeříkající. Přesto je na vyšším obrázku vidět, že v týdenním přehledu jasně dominuje tuk. V týdnu ho dokážu držet ve většině případech pod kontrolou, ale víkend to zabíjí. Popravdě, když se na to tak koukám, tak si nejsem jistá, jestli je ten měsíc dostatečně dlouhý, abych pochytala aspoň základy. Nicméně, ráda bych od dubna přidala cvičení, i když ne na denní bázi. Uvidíme, stále mám na to skoro půl měsíce času.

Hubnutí zdar
Vaše Jana

středa 9. března 2016

Škola jídla - 9. den

Tak tento týden zatím vypadá velice slibně. Pondělí i úterý se mi docela povedly a i dnešní den zatím vypadá hezky. Věřím, že i zítřejší bude OK. V pátek to bude asi horší, vzhledem k tomu, že jdu na akci, ale to teď ještě nechci řešit.

Dnes jsem v rychlosti ráno hupsla na váhu a mám 79,1kg, což je fajn. 1.3. tam totiž bylo rovných 80kilo, tak to aspoň jde trochu dolů. Zatím si tedy užívám bezproblémový týden, ale bude se už taky muset pomalu připravovat na víkend. Nechci, aby to dopadlo jako ten minulý.

Každopádně, mám z tohoto týdne radost! Určitě tam vidím posun směrem vpřed. Přesto stále nacházím nové a nové věci, na kterých musím zapracovat! Březen ma 4 týdny a 3 dny, takže ono to uteče rychle, proto chci, aby každý týden byl o něco lepší, než ten další.

Užívám si, že to teď takhle krásně běží, je to skvělá motivace a vzpruha. A jestli mě za to odmění i váha, tak to budu brát jako bonus :). Navíc se celkově cítím o hodně líp. Byla jsem v posledních dnech už taková moc přeplácaná a bylo mi těžko. Teď mám zase dost energie :).

Hubnutí zdar
Vaše Jana

Odpočinek vs. akce

Já jsem typ člověka, co zásadně jede na vlnách. Nevím čím to, ale je to tak. Střídají se u mě období plná elánu s dobou, kdy se mi vůbec nechce, a to ani přemýšlet. Tyto stavy provázejí i mé hubnutí po celou dobu. Přiznám se, že i když jsem věděla, že jedu na vlnách, nedokázala jsem z toho pro sebe vytěžit to dobré a snažila se to bojkotovat.

Když jsem se v hubnutí kousek posunula a pak přišla stagnace, mě to natolik otrávilo, že jsem vlastně začala skoro vždy zase přibírat. I to je jeden z hlavních důvodů, proč se stále držím u hranice 80ti kilo a nemůžu se posunout blíž k tolik očekávaným 75ti kilům. Stagnace mi vždy sebrala veškerou motivaci a chuť nějak pokračovat.

Teď mám jedno takové stagnační období za sebou. I když jsem se snažila nepřibírat, stalo se. Přesto jsem však měla možnost přemýšlet co dál. Došlo mi, že je to nekončící kruh, ve kterém se motám a že se mi tyto situace stávají stále dokola. Rozhodla jsem se, že proti nim nebudu bojovat, ale prostě to příjmu jako fakt. Funguju na vlnách, hubnu na vlnách,...

Vždy se najde období, kdy to bude stagnovat a já to budu chtít vzdát, přesto chci udělat maximum pro to, abych se i přes to posouvala dopředu, nebo spíše směrem dolů :). Za poslední cca půl rok moje tělo víceméně odpočívalo. I když jsem nechtěla, bylo to tak. Jen jsem nebyla ochotná se s tím smířit. Nyní jsem se rozhodla pro akci. Ten odpočinek byl dlouhý a nikam mě neposunul. Přesto ho neberu jako ztrátu času.

Mám plán na cca 4 měsíce, přičemž první měsíc, jak už víte, je zasvědcený jídlu. Já nerada plánuji nějak moc dopředu, jelikož se mi to pak nedaří plnit, ale přesto mám určitou představu. Pořád doufám, že se mi teď podaří vydržet v té akční fázi co nejdéle. Cítím, že se konečně potřebuji opět pohnout. Pokud se tak nestane, tak nevím, jestli to někdy dokážu. Už to trvá dlouho a bez dalšího posunu to nemá cenu.

Jestli se za tu dobu stane, že opět příjde stagnace, doufám, že se mi podaří k ní přistupovat jinak. Chci respektovat svoje přirozené potřeby a nechat věci plynout tak, jak přicházejí. Nesmím však polevit. S prvním neúspěchem mám tendence to vzávat. Momentálně se cítím dobře a mám chuť pokračovat a něco pro to dělat. Tím, že jsem si zakázala toho na sebe naložit moc a věnuji se jen jídlu, tak nemám pocit, že je to nad mé síly. I když je jídlo můj kámen úrazu, beru to tak, že se učím.  Sama jsem zvědavá, jak dlouho bude trvat nynější akční vlna a co z ní dokážu vytěžit. Uvidíme, jaký verdikt bude na konci března.

Hubnutí zdar
Vaše Jana

úterý 8. března 2016

Škola jídla - 8. den

Dnes vstupuji do druhého týdne své Školy jídla. Opět mě čeká klasický týden v práci, který snad tentokrát zvládnu celý bez komplikací. Nebo v to aspoň doufám :). V pondělí budu možná na školení v Praze, kam pojedu nejspíš už v neděli, takže si opět vyzkouším den mimo kancelář, na který se tentokrát hodlám připravit. Taky mě však čeká víkendová akce, která je pro mě v tuto chvíli z hlediska hubnutí nejdůležitější.

Nenechám tentokrát nic náhodě. Je pravda, že se mi na páteční akci moc nechce, ale slíbila jsem to, tak půjdu. Tentokrát chci ale omezit alkohol a vyloučit jakýkoliv tvrdý alkohol. Uvidíme, jak se mi to nakonec podaří. Přesto si jídlo na víkend naplánuji dopředu, aby to neskončilo stejně jako tento víkend!

Doufám, že bude tento týden lepší než ten předchozí. Ráda bych viděla, že se to někam posouvá. Věřím, že se můžu jít o víkendu pobavit a nemusí to znamenat, že si tím všechno pokazím. Bude to sice ještě dlouhý boj, ale snad to zvládnu. Měsíc je krátká doba, přesto doufám, že si vytvořím alespoň nějaké základy pro můj další postup!

Hubnutí zdar
Vaše Jana

Škola jídla - zhodnocení 1. týdne

Mám za sebou první týden a proběhly v něm snad všechny možné scénáře, jaké kdy u mě nastanou. Byly dny, na které jsem pyšná, jelikož jsem je zvládla krásně a byly dny, které byly naprosto příšerné!

V prvé řadě mám radost ze všedních dní, které trávím v práci. Tam se mi daří konečně udržet hlavně přísun tuků někde v normě. Celkově mi sedí plánování a myslím, že tyto dny se mi v týdnu vydařily skoro všechny. Hned druhý den jsem však odhalila slabinu, kterou je neplánovaný den mimo kancelář. Je jasné, že se musím na tyto dny připravit, jelikož improvizaci zatím v tomto směru nezvládám! Celkově jsem však se všedními dny spokojená a snad mi bude dařit i dál. Nesmím však podceňovat důkladnou přípravu.

Kámen úrazu nastává o víkendu. Pokud nejdu na nějakou akci, tak se to ještě jakštakš dá, i když ani tehdy to není zatím žádná výhra. Nicméně, tento víkend byl přímo ukázkou toho nejhoršího scénáře, jaký se může stát. To, že tekl alkohol proudem, jsem očekávala, jelikož jsem šla na oslavu narozenin, ale já totálně vyhořela i v jídle. Ne jen, že jsem ten večer pak snědla vše, na co jsem přišla, ale totálně jsem zabila i ten druhý den. Je jasné, že ze svého života oslavy a různé akce nevyloučím, přesto s tím musím něco udělat.

Pokusím se omezit alkohol. Pokud budu vědět, že mám akci o víkendu, tak už v týdnu nepůjdu na víno. Je pravda, že skoro každý týden si zajdu na skleničku se sestrou, kde zvládnu ten litřík vína :(. Takže když bude v plánu víkendová akce, tak pokud nakonec půjdu i v týdnu, tak jedině pokud si dám dvě skleničky a dost! Ani víkendová akce mě však nenutí, abych vypila a snědla na co příjdu. Je pravda, že alkohol si člověk ne vždy naplánuje. Přesto musím naplánovat jídlo. Stačí, že si už samotným alkoholem vše kazím a když tomu pak zabiju víkend ještě jídlem, je to konečná. To nezachrání ani tisíc skvělých všedních dnů :(.

Pro ukázaku přikládám pár statistik za minulý týden.
Příjem kJ v půběhu každého dne


Průměrný doporučený příjem za víkend
 
Průměrný doporučený příjem za celý týden



Pak se můžu divit, že vypadám takhle! Vždyť se není čemu divit. Toto je můj typický týden a víkend, jen s tím rozdílem, že tentokrát jsem se v týdnu snažila jíst dobře! Je to katastrofa! Přesto se pomalu a jistě snažím dostat k té správné hranici. Ráda bych, aby se mi to v tom druhém týdnu podařilo držet se v mezích ve všechny všední dny a o víkendu to urdžet alespoň v nějaké rozumné mezi, jelikož v pátek mám opět akci.

Hubnutí zdar
Vaše Jana









čtvrtek 3. března 2016

Škola jídla - 3. den

Mám za sebou dva hodně rozpoluplné dny. Den 1. byl v jídle docela dobrý. Dokonce se mi dařilo držet na uzdě množství tuku. Jenže jsem šla večer na vínko, vypila 4 dvojky a dala si na půl se sestrou pražené a solené kešu oříšky. Takže celkový příjem kJ nebyl rozhodně v mezích! Den 2. byl oproti tomu druhým extrémem. Měla jsem celý den školení v Brně a nenachystala jsem si žádnou svačinu sebou a ani jsem o jídle toho dne vůbec nepřemýšlela. K snídaní jsem si koupila půlku italské bagety na hlaváku, pak si dala kafe a k němu čokoládový věneček. Nebyla žádná odpolední ani dopolední svačina. K obědu jsem měla gulášovou polívku, smažený květák, zapečenou brokolici s kukuřicí a sýrem a opékané brambory s tatarkou. Rozhodně nic dietního. Pouze oběd mi prakticky zabral veškěrý rozpočet kJ na celý den!!!

Navíc jsem pak celý den nic nejdela, jelikož jsem šla po školení ještě na nákupy. Najedla jsem se pak až doma a dala si rovnou dvě misky čočkové polívky :(. Prostě hrůza. Hned druhý den jsem narazila na svoji slabinu, a to je plánování jídla mimo práci. Když jsem normálně v bance, tak si jídlo umím skvěle naplánovat a držet se toho, ale jak jsem mimo, tak je to problém. Na tom musím víc zapracovat. Za 14 dní jedu na jeden seminář do Prahy, tak uvidíme, zda to zvládnu líp.

Další kámen úrazu se stal včera. Při zkoušení oblečení na nákupech jsem jasně viděla, jak jsem nakynula :(. Je pravda, že jsem to včera ráno dostala, takže jsem celkově taková víc nafouklá. Ale jak jsem se přestala hýbat, tak ten tuk se snad množí dvojnásobnou rychlostí :(. Jsem celá měkká a bahnitá nebo jak to nazvat. Vůbec to nemá žádný tvar. Byla jsem velmi nemile překvapená :(. Přesto jsem si koupila dvě hezké sukně a bolerko :). Aspoň nějaká radost.

Snad budou další dny lepší. V sobotu jdu na oslavu narozenin, tak tam nějaké to vínko padne, ale s tím musím počítat. Jinak sem potom dám vždy týdenní shrrnutí v číslech. Příjem tuků, sacharidů a bílkovin budu reportovat v týdeních přehledech, jelikož se stane, že některý den něco přepísknu, ale jde mi o to, abych to v dlouhodobějším horizontu držela v těch správných hodnotách. Příjem kJ však budu ukazovat v jednotlivých dnech.

Jen pro ukázku sem vkládám průměr za ty dva dny:

Dnešní den zatím vypadá nadějně. Je pravda, že si dám vždycky aspoň jednou týdně někde víno s přáteli, ale to neznamená, že si musím kazit dny, které by mohly být bezproblémové. Prostě si některé věci budu muset hlídat, ale stojí mi to za to!

Hubnutí zdar
Vaše Jana

úterý 1. března 2016

Škola jídla - den 1.

Jak už jsem psala v minulých příspěvcích, dala jsem si teď chvíli pauzu. Od všeho! Prostě jsem potřebovala vypnout, vyresetovat a chvíli přemýšlet. Už jen kvůli tomu, že se mi nedařilo dlouho se posunout nějak výrazněji. Tak nějak jsem se v tom plácala od nikud nikam. Můžu říct, že za tu dobu jsem snad stokrát uvažovala nad tím, zda vůbec chci zhubnout a proč to dělám a co od toho čekám a vše se mi v jednom velikém zmatku honilo hlavou. Dost jsem řešila i předchozí úspěchy a nezdary. Látky k přemýšlení to tedy bylo opravdu hodně!

Musela jsem na chvíli zastavit, abych se vůbec mohla zase někam pohnout. Na jednu stranu to pro mě byl krok zpět, jelikož jsem se dostala opět na váhu 80,0kg!!! Ale nelituji. Nějak jsem ten čas potřebovala, abych se mohla posbírat. Můj problém je, že chci všechno ihned. Nemyslím tím teď, že chci hned zhubnout, ale sotva začnu řešit jídlo dýl než pár dní, tak už si myslím, jak to ovládám a hned se vrhám na další věci a jídlo jde zase bokem a tak je to se vším :(.

Cítím, že se chci posouvat ještě dál a nejsem v této fázi spokojená. Taky vím, že mým hlavním problémem je jídlo a moje netrpělivost. Pokud se však chci dál posouvat, tak na sobě musím pracovat! Bez toho to nepůjde. Proto jsem si ty cíle teď postavila úplně jinak. Začnu od základů a nebudu se posouvat dál, dokud to nebude fungovat. Chtěla bych druhou metu zasvětit 70-ti kilům. To je takové magické číslo. Nevím jak dlouho to bude trvat. Aktuálně mám plán na další 4 měsíce.

Začnu však úplným základem, a to je jídlem :). Březen pro mě bude školou jídla :). Poctivě si budu všechno zaznamenávat do Kalorických tabulek a tentokrát se chci zaměřit převážně na složení a nepřekračování doporučených denních dávek. Nic dalšího v březnu nechci a nečekám. Jen to jídlo! Uvidíme, jak se mi bude dařit a co z toho za ten měsíc bude. Od dubna už mám jiné plány, ale pokud nebudu zvládat jídlo, tak se do ničeho dalšího pouštět nebudu!

Jak jste si možná všimli, dlouho jsem nepsala o pilates. To proto, že jsem ho dočasně přerušila, a to z jednoduchého důvodu, nestíhám ho. V práci se trochu změnila situace a já bych ho stíhala jen občas a to mi moc nedává smysl :(. Je mi to líto a doufám, že to není napořád, jelikož moje záda už protestují. Mám teď však v plánu jiné aktivity, tak uvidíme. Každopádně, tento měsíc nehodlám nic rozjíždět. Jídlo samo o sobě je pro mě velkým soustem! Uvidíme, co za ten měsíc zvládnu :).

Hubnutí zdar
Vaše Jana

pátek 19. února 2016

Pěkně jedno po druhém

Už je to pár týdnů, co jsem začala řešit opět jídlo a jeho složení. Zjistila jsem, že jsem na tom hodně špatně a musím s tím něco udělat. Jenže než jsem se s tím stačila nějak zžít, tak jsem do toho začala motat další věci a nedala tomu čas, abych si v tom udělala nějaký pořádek :(. Navíc teď kvůli pracovním podmínkám nestíhám pilates :(. To mě hodně mrzí. Každopádně to v nejbližší době asi ani nezměním, jelikož to bude s časem ještě horší.

Nicméně, se cítím poslední dobou taková zaseknutá. U ničeho navíc dlouho nevydržím a ještě si myslím, že vše budu zvládat po pár dnech. Nemám prostě dostatečnou trpělivost :(. Z toho důvodu jsem si teď dala pauzu. Prostě chci mít čas, dát si určité věci do souvislostí a udělat si nějaký plán. Takhle jsem se jen plácala od jednoho k druhému bez jakýchkoliv výsledků.

První fázi mám snad za sebou, ale ráda bych se posunula dál. První fáze mě dostala pod 80 kilo, ale já si teď dala jako cíl pro druhou fázi 70 kilo. Jenže se na to chci připravit a ne zase něco zkoušet pokus omyl. Taky si chci víc ujasnit svoje priority a co vlastně chci a jak toho chci dosáhnout s ohledem na aktuální situaci. Svým způsobem cítím, že v sobě tu sílu mám, abych to dokázala. Jen se chci připravit.

Možná to svým způsobem vypadá jako odkládání, ale já si v tom musím udělat nějaký koncept a mít určitý plán. Bez toho se v tom vždy plácám :(. Rozhodla jsem se, že si dám do konce února čas, abych si tohle všechno vyjasnila. Hlavní pro mě je, abych si všechno naplánovala po malých krocích a do dalšího šla až ve chvíli, kdy budu zvládat ten předchozí. Můj problém je, že chci vždy hnedka všechno zároveň a co nejdřív.

Pro druhou fázi jsem si dala konečné datum 1.7.2016. Přijde mi to reálné a vyhovuje to i mému předběžnému plánu, který mám zatím v hlavě. Druhou fázi si chci rozdělit na dvě části. První a zásadní částí pro mě bude měsíc březen, který jsem se rozhodla zasvětit právě práci na jídelníčku. Nechci ten měsíc řešit něco jiného, ale pouze se chci soustředit na jídlo. Na správnou skladbu, pestrost a samozřejmě i množství. Vzhledem k tomu, že k tomu nechci přidávat něco jiného, tak se mi snad za ten měsíc podaří udělat si v tom trochu jasno!

Druhou část mám v plánu věnovat jedné speciální 90-ti denní výzvě :). Zatím se o tom nechci moc rozepisovat, protože na to plánuji samostatný článek ve chvíli, kdy to bude aktuální. Nicméně to bude kombinace cvičení, jídelníčku a také prostoru pro relaxaci a odpočinek. Pokud si však nedám dohromady to jídlo, tak by to nemělo smysl. Je pravda, že toto je zatím moje hrubá představa, jak bych se chtěla na těch 70 kilo dostat. Mám ještě víc než týden, abych na tom mohla zapracovat detailněji.

Cítím, že už se potřebuji posunout někam dál, jinak to dopadne tak, že se tady zastavím. Což nechci. Cítím, že se mám ještě kam posouvat a dělat něco víc sama pro sebe. Jen jsem teď nejspíš potřebovala vypnout a zase si tak nějak uvědomit samu sebe. Pro mě je to totiž dost klíčový. To, že mám teď pauzu však neznamená, že se přecpávám nebo tak nějak. Jím tak nějak normálně, ale ani to na druhou stranu nijak neřeším.

Hlavně už znám svoje mezery a vím o věcech, co mi nejdou a na kterých musím pracovat. To mi snad moji druhou fázi ulehčí a já se budu moct posunout zase kousek dopředu. U mě bylo moje hubnutí a i přibírání vždy hodně v hlavě a taky neznalostí, jak v poslední době zjišťuju. Navíc jsem lítala z extrému do extrému. Mám však pocit, že je po letech skákání z jednoho do druhého, třeba najít si nějaký svůj systém. Jídlo je však základ, který bohužel ani trochu nezvládám. Březen tedy bude zasvěcený jídlu!

Taky chci konečně letos opravdu aktivně jezdit na kole. Mám totiž konečně parťáka, se kterým budu moct jezdit, tak snad to bude letos stát za to. Chci vyrazit co nejdřív to půjde a využít toho, že mě kolo prostě baví :). Potřebuji si ještě taky dořešit pár věcí, které mě teď aktuálně trápí, abych se mohla pak s čistou hlavou vrhnout na druhou fázi a konečně se po dlouhém boji přiblížila zase o pár kilo blíž ke svému cíli.

Takže startujeme 1.3.2016 s druhou fází :)

Hubnutí zdar
Vaše Jana

úterý 9. února 2016

Zaseknutá

Mám v posledních dnech pocit, že jsem se nějak zasekla. Prostě se nikam nic neposouvá, já nic nedělám a asi snad ani nemám energii a chuť něco dělat. Nevím, čím to je, ale prostě se mi nic nechce. Navíc mám pocit, že se mi vůbec nic nedaří :(. Nejraději bych odjela někam hodně daleko,...

Takové pocity teď mám a moc se mi to nelíbí. Nebývám často lítostivá nebo takhle depresivní. Nevím, čím to je, že se to teď tak nějak všechno hromadí :(. Nevím, kudy kam :(. Doufám, že je to jen přechodný období a že to v nejbližších dnech přejde. Chci se posunout zase někam dopředu, což mě snad taky pomůže v motivaci.

Tak tomu vážně říkám splín :(. Není mi dobře, jsem unavená, chci spát. A nebo se aspoň zavrtat do postele. Prostě se schovat. Na druhou stranu asi není dobře se schovávat. Měla bych to řešit, ale nevím jak,..

Asi budu čekat, až to přejde,.. Snad se to nějak srovná a já najdu sílu pokračovat dál. Mám spoustu plánů. Jen na ně teď nemám energii ani náladu,..

Jak řešíte splín vy?

Vaše Jana

pátek 5. února 2016

Zase o rok starší, ale...

Rok se s rokem sešel a já jsem zase starší,... Ten čas letí přímo neuvěřitelně! Než se člověk naděje, bude zase léto! Z určitých důvodů jsem ráda, že to teď tak rychle utíká, ale i přesto je to rychlé možná až moc. Každý rok slavím 25. narozeniny, ale letos jsem si tu 2 na začátku chtěla užít opravdu excelentně, takže mi je 20 let :))). Je to sranda ;).

Když se ale podívám na moje tělo, tak ten rok byl opět bláznivý. Mám pocit, že se toho stalo tolik a přesto vypadám stále stejně! Je to zvláštní. Tolik věcí jsem vyzkoušela, tolik si toho uvědomila a přesto tam není změna. Věřím, že mi ta poslední letošní 2 na začátku přinese štěstí a že s 3 příjde změna. Změna k lepšímu!

Pokud nezabere počítání kalorií a s ním spojené přijímání živin, tak už nevím co :(. Je pravda, že včerejší den jsem nezapisovala. Slavila jsem a nemělo smysl počítat chlebíčky nebo zákusky, navíc o víkendu mám oficiální oslavu, takže to nechám zase na pondělí. Přesto si myslím, že mi to pomůže srovnat si příjem tuků a hlídat si rozvržení během dne. Když se mi to podaří srovnat do přijatelné hladiny, tak věřím, že na konci března bych se mohla dostat na těch 75 kilo.

Píšu a mluvím o tom už dlouho. 75 kilo je pro mě opravdu taková zlomová hranice. Mám pocit, že čím víc jsem se k ní ale blížila, tím jsem byla víc ve stresu a v křeči. Vím jsem se tím stresovala a prostě to nešlo. Ne a ne se tam dostat. Teď jsem se popravdě hodně zklidnila a přestala to tak dramaticky řešit. Určitě tomu napomohlo i vynechání pravidelného vážení! Navíc si svoje tělo užívám takové jaké je a mám z něj radost, tak je mi prostě líp! Ta pohoda bude určitě mít příznivý vliv na další vývoj.

Víkend teď nebudu řešit, ale v pondělí se zase vrhnu na zapisování jídelníčku a hlídání hodnot. Taky jsem dostala jeden výjimečný dárek k narozeninám, který hodlám vyzkoušet a se kterým bych ráda začala v pondělí. Nebojte, určitě se o něj s vámi podělím :).

Hubnutí zdar
Vaše Jana

úterý 2. února 2016

Jak mi to jde bez VÁHY

Když jsem si začala vést jídelníček v kalorických tabulkách, rozhodla jsem se, že se vykašlu na váhu. Musím na sebe úpřímně prásknout, že to bylo hlavně kvůli strachu z přibírání. Snažila jsem se totiž jíst i v pozdějších hodinách a to mi nahánělo opravdu hrůzu. Nechtěla jsem se denně stresovat kvůli číslu na váze.

Přesto jsem měla velké obavy. I když jsem zjistila, že jím úplně špatně, i když se snažím dodržet denní příjem kJ, tak totálně selhávám ve složení. Stejně se mi podařilo tu váhu upozadit. V neděli jsem se konečně zvážila a byla jsem celkem mile překvapená. Sice jsem nezhubla, ale váha mi ukázala 77,8 kg. Dost mi to pomohlo psychicky, jelikož mi opadl strach z přibírání, když se nebudu vážit.

Stále platí, že se chci dostat na 75 kilo do konce března, což v mém případě nebude žádná sranda, jelikož jsem na tom s jídelníčkem hodně bídně :(. Další vážení mám v plánu až ke konci února. Chci se teď zaměřit na lepší skladbu toho jídelníčku, tak doufám, že se to snad projeví a dostanu nějaké to kilčo dolů :).


Je pravda, že se v tom jídle dost ztrácím. Myslela jsem si, že jím dobře a teď zjišťuju, že ani trochu. Takovéhle zjistění jsem opravdu vůbec nečekala! Pokusím se to tento týden nějak pohlídat, tak uvidíme. V sobotu však slavím narozeniny, tak to snad ani zapisovat nebudu :). I když jdeme s kamarádkama na večeři a pak do víru velkoměsta Olomouc :) takže to nebude zase tak hrozné a nějaké ty kalorie spálíme tancem :))).


Jen jsem trošku smutná, jelikož jsem nakonec nešla cvičit, jelikož jsem se nedostala dřív z práce. Navíc to teď vypadá, že to asi dřív nebudu stíhat skoro nikdy, tak budu muset asi místo v pondělí chodit cvičit jiný den :(. No, ještě uvidím, jak to bude.


Tak hurá na další měsíc bez váhy :)
Vaše Jana

pondělí 1. února 2016

Tváří v tvář pravdě

Člověk si může nalhávat cokoliv. Záleží jen na tom, čemu se rozhodneme věřit a čemu naopak ne. Já jsem dlouhou dobu věřila, že nejím nijak extra tučné věci a proto jsem nechápala, jak je možné, že mám tak vysoké procento tuku v těle! Nějaký malý červíček mi sice v hlavě hlodal, ale ten jsem vždy umlčela. Nejspíš jsem ani nechtěla znát pravdu!!!

Jenže, příjde doba, kdy se člověk musí podívat pravdě do tváře, ať už dobrovolně nebo nedobrovolně! Dlouho jsem si myslela, že můj problém je spíše v rozvržení jídla během dne, než abych se zaměřila přímo na skladbu jídelníčku. A je pravda, že tam určité mezery mám, ale snažím se na nich postupně pracovat. Nicméně, díky Kalorickým Tabulkám jsem zjistila daleko podstatnější věc. Moje jídlo je samý TUK!!!

Tak jen se podívejte na můj minulý týden. Je pravda, že jsem opravdu poctivá a píšu tam každou misku brambůrek i skleničku vína. Včera jsem si v této oblasti trochu dopřálala, ale i přesto je to alarmující. Taky jsem už 14 dní necvičila! Sice jsem to měla asi tak stokrát v plánu, ale celkově jsem se cítila unavená a vůbec se mi nic nechtělo. Dnes mě čeká Pilates a už to fakt potřebuju,.... Bolí mě úplně všechno!

Ale zpět k těm číslům!

25.1.2016

26.1.2016

27.1.2016

28.1.2016

29.1.2016

30.1.2016


31.1.2016
Myslím, že tohle je dostatečné vysvětlení toho, jak vypadám. Je jasné, že ani cvičení to nezachrání. Popravdě, nesnažím se teď cvičit kvůli postavě, ale opravdu cvičím jen a pouze kvůli svému tělu, dělá mu to dobře. Po 14 dnech bez cvičení se cítím jako přejetá :(. Každopádně, zpět k tukům. To bude docela velký boj. Jsem však ráda, že konečně zjišťuji po tolika letech, kde je vlastně zakopaný pes. Nešlo mi do hlavy, že bych měla vypadat takhle, když nejím nějak extra moc. Občas se sice přejídám, ale nemám pocit, že by to bylo až tak zásadní. Teď to začínám vidět v úplně jiném světle a vůbec se mi to nelíbí :(.

Díky tomuhle zjištění měním své aktuální priority. Budu si dál poctivě zapisovat jídelníček a než na rozvržení, zaměřím se hlavně na skladbu potravin. Takhle to nemůžu nechat! Jen to asi bude běh na delší trať, jelikož nevím úplně jak to změnit. Pokud si to však budu hlídat a případně si víc plánovat jídlo dopředu, tak by to mohlo postupem času jít.

No co, jde se na to,..

Hubnutí zdar
Vaše Jana


čtvrtek 28. ledna 2016

Můj boj s tukem

Léta letoucí bojuju se svojí tukovou zásobou. Ať jsem byla hubená nebo baculatá, tak jsem stále měla vysoký obsah tuku v těle. Během různých diet jsem sice byla štíhlejší, ale ten tuk tam vždycky byl. Je pravda, že jsem to nikdy až tak nevnímala. V posledních letech se na to však víc zaměřuju, jelikož i když podle váhy uberu pár kilo, tak vizuální stránka dost pokulhává. Je to právě dáno tím tukem.

Přitom nejsem typ člověka, co by se cpal smaženým jídlem, měl rád tučná jídla a nebo holdoval rychlému občerstvení, přesto se tuku ne a ne zbavit! Už je to pár dní, co jsem si začala jídelníček zapisovat do kalorických tabulek a vypadá to, že konečně začínám tuhle záhadu rozklíčovávat. Podle skladby jídelníčku mám ve spoustě případů vyšší doporučený denní příjem tuků a občas je to o docela dost.

Je jasné, že chyba je ve složení jídelníčku. A i když si myslím, že tučně nejím, opak je nejspíš pravdou. Snažím se si to nějak hlídat a nejím vyloženě tučné věci, ale je spousta jídel se skrytým tukem a v tom bude asi ten háček! Mám i dny, kdy překročím denní příjem i o 70%, což není žádná sranda, která by se dala pominout.

Zatím jsem se chtěla soustředit na rozložení jídla během dne, ale tohle nemůžu ignorovat. Musím se zaměřit jak na rozložení, které má svoji roli, tak ale musím brát zřetel i na tohle. Možná, že tohle je situace, která má na svědomí moji tukovou zásobu. Každopádně, to upoutalo moji pozornost a budu se snažit s tím něco dělat. Mít o 70% větší příjem tuku, než je třeba je dost alarmující :(. Ony za to můžou i moje problémy s brambůrkama, které se teď opět hlásí ke slovu :(. A moje láska k bílému vínu tomu taky asi moc nepřidává.

Teď si opravdu poctivě zapisuji i ty hříchy a nestačím se divit. Ten tuk tomu jednoznačně dominuje, tak se nemůžu divit, že vypadám takhle. Taky si uvědomuji, že tohle bude hodně těžké změnit! Hlavně jsem si do teď myslela, že to mám v pořádku a jsem z toho dost nemile překvapená! Jen pro ukázku přikládám pár obrázků s rozložením příjmu živin s ohledem na doporučený denní příjem.

 
 
B - Bílkoviny
S - Sacharidy
T - Tuky
V - Vláklnina

Jak se můžu divit, že mám takovou velkou zásobu tuků, když jsou ty čísla takový! Nějak nevím, na čem pracovat dřív. Vzhledem k tomu, že nejvíc mě obtěžuje tuk na mém těle a to rozvržení už si tak nějak začínám uvědomovat, tak se pokusím něco udělat s tímto faktem, který se mi v žádném případě vůbec ale vůbec nelíbí!!

Tuky pryč!
Vaše Jana


úterý 26. ledna 2016

Tělo naruby

Snažím se, brát své tělo úplně jinak než dřív. Chválit ho za to, jak vypadá a netrestat se pořád nějakými výčitkami, že není to nebo ono,... Musím říct, že to celkem funguje :). Je pravda, že podle oblečení jsem určitě v poslední době nezhubnula. Jelikož se nevážím, tak soudím jen podle toho, jak mi co sedí. Na druhou stranu však vidím, že jsme ani nepřibrala,... Z toho jsem měla obavy, když jsem se rozhodla nechat váhu být. Každopádně, mám pocit, že vypadám líp :).

Je to asi trochu srandovní, ale víc si všímám těch hezkých věcích. Paradoxně si připadám štíhlejší, i když jsme stejná. Když se ráno oblíkám do práce a kouknu do zrcadla, tak si říkám, jak mi to sluší :). Prostě se na sebe usměju a pochválím to, co se mi líbí,.. A to co se mi nelíbí, na to se nedívám :). Myslím si, že každá žena může vypadat hezky, i když má třeba i nějaké nedostatky. Stačí, když se vhodně obleče a hezky upraví. A i úsměv má velké kouzlo, na který se nesmí zapomínat.

Třeba když jsem jela pro oběd a šla z parkoviště do práce, tak mi řidič zastavil a pustil mě přes ulici i když tam nebyl přechod. Potěšilo mě to i když to třeba nesouviselo s tím jak vypadám,.. A třeba i jo,.. Spousta věcí v našem životě jsou takové malé zázraky a je třeba si jich všímat a užít si je. Já dokážu třeba zastavit jedoucí auto jen tím, že jsem :)) No, řekněte, kdo dokáže víc :))).

Jsem v posledních dnech i mnohem vyrovnanější. Je pravda, že stále řeším jídlo, pití a paření a cvičení a dopady na estetickou stránku svého těla, ale v celkovém kontextu se prostě cítím líp! Dneska se chystám na Yogu Metldown od Jillian. Akorát jsem celý minulý týden necvičila a včera jsem časově nestihla pilates, tak to asi bude docela makačka. Moje tělo už ale protestuje kvůli nedostatku pohybu. Všechno mě bolí a cítím se tak nějak fyzicky vyčerpaně. Prostě potřebuji dobýt baterky. Je fajn pocit, když vím, že si zacvičím kvůli sobě a ne kvůli tomu, že musím.

Užívám si své tělo a svoji ženskost a tak to má být. Ano, je spousta věcí, které chci vypilovat, ale to příjde s časem. Nic není hned a všechno chce svůj čas. Teď se učím jíst a cvičit pro radost a mít se ráda taková, jaká jsem a nechtít ze sebe dělat někoho jiného. Jsem krásná a úžasná, jako všechny ženy ;).

Hubnutí zdar
Vaše Jana

pondělí 25. ledna 2016

Bláznivý týden

Mám za sebou doslova šílený týden plný naprostého chaosu a bez jakéhokoliv řádu. A to doslova. Necvičila jsem, nevedla si záznamy o jídle, prostě nic. Začalo to bláznivým pondělím, kdy jsem potřebovala řešit určitou situaci, která mě dost rozhodila. Místo na pilates jsem šla na víno :). V úterý zase pro změnu za kamarádkou pro radu, kde jsem si opět dala víno. Ve středu jsem cítila, že na mě něco leze, tak jsem byla až do pátku v posteli. Ani jsem ve čtvrtek nešla cvičit. A v sobotu jsem pro změnu řádila na oslavě narozenin :).

Prostě jízda jak se patří :). Dneska mám trochu problém, zajet opět do nějakého režimu, jelikož jsem měla dopoledne v práci docela dost práce a nějak nestíhala dopolední sváču. Zato jsem si dala dvě velký kafe,.. Navíc nejdu ani dnes na pilates, jelikož se nedostanu dřív z práce, abych to stihla.

Na druhou stranu, byl pro mě minulý týden a všechny události v něm hodně důležitý. Vyřešila jsem si dost podstatné věci, které už bylo třeba nějak dořešit, za což jsem nesmírně vděčná, jelikož mi to bralo velkou spoustu energie. Ten týden pro mě začal v naprostém psychickém rozložení a skončil neuvěřitelnou pohodou a klidem :). Doufám, že tento týden už bude zase nějak v pořádku. Nicméně, ten minulý týden mi jasně ukázal, že stačí, aby se mi v životě vyskytly nějaké nepředvídatelné situace a jídlo jde bokem.

To se mi moc nelíbí :(. Vím, že tohle je u mě docela dlouhodobá záležitost a celkem mě mrzí, že to takhle vždy dopadne. Jen úplně nevím, jak s tím pracovat. Pokusím se nějak se s tím poprat, ale já jak začnu myslet na něco jiného, tak jdou určité věci stranou. Asi nezvládám víc věcí naráz a to jsem žena :))). Nu což, nějak bylo, nějak bude :). Tenhle týden bude doufám normální :).

Hubnutí zdar
Vaše Jana

středa 20. ledna 2016

Život bez váhy

Už je to víc než 14 dní, co jsem nestála na váze. Nemám nejmenší tušení, jak na tom jsem :). Uvidíme, zda to bude dobře nebo ne. Teď jsem v pondělí řešila nějaké soukromé záležitosti a byla jsem trochu rozhozená, tak jsem nebyla v pondělí na pilates a dala si víno a včera taky, tak budu mít pak v hodnocení tohoto týdne docela zajímavý výkyvy u večeří v kJ :(.

No co, každý občas potřebuje vypnout. Každopádně, jedu si dál to svoje. Dnes si pro změnu dám odpočinek a budu jen tak relaxovat,... Zítra jdu už klasicky na pilates. Jen nevím, jak to budu mít tento týden se cvičením. Dnes chci odpočívat, jelikož jsem unavená, zítra mám pilates a v pátek nevím a o víkendu mám akci. Takže to zatím vypadá na ten pátek. Jen nevím, co budu cvičit. To si ještě rozmyslím,..

Přesto už začínám mít nutkání si na tu váhu stoupnout. Prostě mi to nedá. Zkusím to však ještě vydržet, aspoň ještě nějaký den. Nejspíš na ni ale v nejbližších dnech hupsnu. Je to spíš psychický, protože si jen chci ověřit, že váha nejde nahoru. Jestli jde dolů, na tom mi až tak v tuto chvíli nezáleží, ale nechci, aby šla nahoru! Myslím si však, že nahoru nešla, to bych možná cítila na oblečení a to se mi nezdá. Je pravda, že už jsem na sobě dlouho neměla kalhoty, na kterých to poznám hned, jelikož nabírám přes břicho.

Asi na ni hupsnu, ať má takříkajíc dušička pokoj. Nevím, jestli to totiž vydržím až do toho konce ledna. Je však možné, že si na to třeba tak často nevzpomenu, tak se nakonec ani nezvážím,.. Přesto už to ve mě hlodá! Když si ověřím, že mi váha nejde nahoru, tak pro mě potom bude mnohem snazší se jí do budoucna vyhýbat. Pokud uvidím, že to funguje, nebudu mít strach před přibíráním a to by pro mě byla po letech hodně velká úleva!

Hubnutí zdar
Vaše Jana


pondělí 18. ledna 2016

První týden s kaloriemi

Mám za sebou první týden, kdy se snažím nějakým způsobem kontrolovat počet kalorií. Především jsem se zaměřila na rozvržení jídla během dne a taky jsem musela začít víc jíst. Jídlo si prakticky plánuji vždy alespoň na den dopředu a zohledňuji jak práci, tak fyzickou aktivitu. Je pravda, že pro mě není snadné mít jídlo nějak rovnoměrně rozvržené a i po týdnu to stále není ono. Ale nic se neděje, vždyť se to teprve učím!

První a zásadní zjištění bylo, že jím málo. V tom je počítání fajn, jelikož mě to nutí jíst víc a tudíž své tělo netýrám hlady. Navíc přemýšlím i nad tím, co jím. Nejdůležitější věc, kterou jsem však začala praktikovat, je ranní snídaně a druhá večeře. Takže už nejsem bez jídla 16 hodin, ale třeba jen 10 hodin, což mi i tak příjde dost, ale já chodím spát celkem brzo a spím celkově docela dlouho. Takže takhle už to asi zůstane.

Možná je to jen pocit, ale příjde mi, že tělo lépe spaluje. Je pravda, že občas se do jídla musím nutit, jelikož mám pocit, že nemám hlad. Když se však najím, tak cítím, že to bylo dobře. Snažím se pracovat i na pestrosti jídelníčku, abych nejedla furt to stejné, což se mi zatím moc nedaří, ale chce to čas a zatím mi to nijak nevadí. Taky cvičení se snažím zapojit. V minulém týdnu jsem měla klasicky 2x pilates, kde teda už začínáme cvičit náročnější věci a o víkendu jsem si zacvičila 30 DS a Yogu Meltdown. Cvičila jsme tedy celkem 4x a z toho mám opravdu radost. Sice mě po víkendu docela bolí svaly, ale na pilates to hezky rozhýbu. Tento víkend mám však sobotu akci, takže to na cvičení moc nevidím, tak se mi snad podaří si zacvičit v týdnu. Přiznám se, že se mi líbí představa, že si k pilates dám v průběhu týdne ještě 30 DS a Yogu Meltdown. Příjde mi to takový vyvážený!

Pro ukázku dávám rozložení jídla za ten minulý týden. Je pravda, že o víkendu jsem si třeba dýl pospala nebo měla večeři později, tak jsem ji nemusela mít na dvě části a nebo vynechala pro změnu svačinu. Nicméně, je tam snad aspoň trochu vidět, jak se snažím dostat k tomu rozvržení. Myslím, že od toho 11.1.2016 je tam vidět docela slušný posun :).

11.1.2016

12.1.2016

13.1.2016

14.1.2016

15.1.2016

16.1.2016


17.1.2016
Je to běh na dlouhou trať, ale učím se postupně a po něčem :)

Hubnutí zdar
Vaše Jana



Pryč s váhou!

Díky novému stravovacímu režimu si uvědomuju, že jsem se v posledních letech stala doslova otrokem svoji váhy! Myslím osobní váhu,... Tu věc, která mi neustále ukazuje ty šílený čísla :(. Nejedla jsem večer i když jsem třeba měla kolikrát hlad, aby mi ráno váha neukázala vyšší číslo. Všechna moje špatná období většinou souvisela s číslem na váze!



Nechci se bát, dát si večer něco k jídlu a nechci při každém jídle řešit, jestli to už není moc. Navíc bych se teď asi musela zbláznit, jelikož jím snad dvakrát víc než doteď. Proto jsem se rozhodla, že se pokusím vážení vynechat! Záměrně píšu pokusím, jelikož vím, jak jsem na váze závislá a úplně nevěřím, že se dokážu třeba nezvážit měsíc v kuse!


Každopádně, se pokusím zvážit až na konci ledna. Protože ta váha mi asi nepůjde teď dolů nějak rapidně, když jsem začala jíst víc. Třeba se pletu, ale nechci se pak kvůli tomu nervovat, že to nejde dolů nebo to roste nebo tak něco. Pokud se zvážím až na konci ledna, tak budu mít jasnou zpětnou vazbu! Je to 14 dní a tam už by se mělo něco promítnout. Na druhou stranu, mě nebude stresovat nějaký krátkodobý výkyv směrem nahoru. Už jsem se týden nevážila a zatím to bylo v pohodě i když už mám takové to nutkání se podívat. Zatím to snad ale vydržím :).


Jdu do toho. Chci to zkusit. Bude to hodně zajímavý experiment. Pokaždé, když jsem to zkoušela v minulosti, tak jsem začala přibírat, pokud jsem se nevážila pravidelně. Teď se ale spolehnu na počítání kalorií a rozvržení jídla, jelikož věřím, že je to dobře :).


Bude to hodně těžký!!! Ale zkusit si to chci. Třeba pak budu na konci měsíce příjemně překvapená :).


Hubnutí zdar
Vaše Jana

neděle 17. ledna 2016

Jillian Michaels - Yoga Meltdown

Jak už jsem psala, tento víkend jsem neměla v plánu žádné akce nebo něco podobného, a tak jsem měla čas a i chuť cvičit. Včera jsem přemýšlela nad tím, co si zacvičím a i když jsem cítila, že bych raději cvičila něco jiného než 30 DS, nakonec jsem do něj šla. Věděla jsem přesně do čeho jdu a nemusela jsem experimentovat. Cvičení jsem si užila i přesto, že jsem cítila, že to nějak není ono. Jako by mi tělo říkalo, že chce něco jiného!



Dnes mě trochu bolely svaly, ale nic, co by se nedalo přežít :). Přesto jsem si říkala, že by to chtělo něco jiného. Něco, co nebude tak zaměřené na posilování, ale co mě přesto protáhne a posílí. A tak jsem prolistovala všechna stažená videa, která mám na cvičení. Narazila jsem na Yogu Meltdowm od Jillian. Zběžně jsem se koukla, jak vlastně vypadá a jak je to cvičení dlouhé. Prakticky ihned mi bylo jasné, že to je přesně cvičení pro dnešní den :). Vypadalo to docela snadno a nějaké pohybové základy jsou podobné i v pilates. Tak jsem do toho šla.



Prý snadné :)))). Už po chvíli jsem poznala, jak jsem se spletla. Rozhodně se nejedná o žádnou protahovačku, jak se mi zdálo! Některé části byly opravdu náročné. Především na ruce je to zápřah a já se několikrát doslova klepala. Trošku mi vadilo, že to vlastně neznám, a tak jsem se víc než na cvičení soustředila na video. To se ale po pár odcvičených dnech změní a už budu vědět, co se kdy cvičí, tak to bude lepší. Každopádně, mě to mile překvapilo. Bylo tam dost silového cvičení i bez činek a zároveň jsem si krásně protáhla páteř, což mi dělá vždy moc dobře. Byla to velice příjemná a intenzivní půlhodinka :). Rozhodně toto cvičení zařadím do svého programu! Je to intenzivnější než klasické pilates, ale zároveň šetrnějsí než 30 Day Shred. 



Zatím mám tedy v plánu kombinovat u domácího cvičení tuto yogu a 30 DS. A časem se uvidí, co a jak bude dál. Mám z tohoto víkendu celkově dobrý pocit. Cvičila jsem, dodržovala jídlo a co víc, už týden jsem neměla brambůrky :).



Cvičení zdar
Vaše Jana

Rozložení kalorií během dne

Díky svému novému pomocníkovi - kalorickým tabulkám, se učím kdy a co jíst. Musím říct, že je to docela fuška! Rozložit si jídlo během dne tak, aby to mělo ten spávný efekt není vůbec jednoduché. Zjistila jsem, že snídani mám relativně v pořádku. Poté mám jako druhé nejvíc kalorické jídlo dopolední svačinu. Oběd mám většinou dost slabý a s večeří to taky není žádná sláva. Snažím se tedy skládat si jídlo tak, abych dodržovala procentuální rozložení jídla tak, jak jsem psala v minulém článku.

Musím samozřejmě zohlednit, zda jdu na pilates a nebo cvičím Jillian a nebo nedělám po práci už nic. Udělala jsem si tedy 3 druhy výpočtů kJ, které musím v určitých situacích a v určitém jídle sníst. Moje čísla jsou tedy následující: (je to samozřejmě orientační!)

1) Necvičím pilates ani Jillian:
Snídaně a večeře = 2.049kJ
Dopolední a odpolední svačina = 819kJ
Oběd = 2.459kJ
Celkem = 8.195kJ

2) Jdu na pilates:
Snídaně a večeře = 2.264kJ
Dopolední a odpolední svačina = 905kJ
Oběd = 2.717kJ
Celkem = 9.055kJ

3) Cvičím Jillian nebo něco podobného:
Snídaně a večeře = 2.363kJ
Dopolední a odpolední svačina = 945kJ
Oběd = 2.835kJ
Celkem = 9.451kJ

Počítám cca 6.000kJ na bazální metabolismus, cca 1500kJ je za 8 hodin kancelářské práce a 10% prijeté energie jde na samotné trávení. Jiné aktivity jako je docházení na vlak a tak nepočítám :).

K těmto číslům se snažím co nejvíce přiblížit. Stále platí, že snídaně i večeře má dvě části. Taky se snažím dopoledne zaměřit spíš na sacharidy a odpoledne na bílkoviny. Každopádně, už jen dodržování tohohle rozdělení je pro mě dost těžké. Opravdu si to musím s každým jídlem hlídat a vždy si plánuju jídlo minimálně na den dopředu. Občas se sice objeví nějaké nečekané věci, jako sklenička s přáteli, ale tak s tím už nic dělat nebudu. Nejhorší dodržování je pro mě o víkendu, tam to bude chtít ještě velkou spoustu práce! Teď mám za cíl snažit se dodržovat toto rozložení. Jakmile se mi to bude dařit, tak se vrhnu více na to rozdělení sacharidů a bílkovin v dopoledních a odpoledních hodinách. Až zvládnu i to, tak se zaměřím na skladbu jednotlivých potravin, ale to je pro mě ještě hodně daleko.

Jak na to tak koukám, mám se toho ještě hodně co učit! Taky se musím přiznat, že jsem tentokrát výjimečně zvědavá na výsledky! Navíc se snažím dodržovat cvičení ve volných dnech. Včera jsem si dala 2. level z 30 Day Shred a dnes budu opět cvičit. Akorát jsem včera cítila, že se mi úplně nechce do 30 DS, že bych si dala spíš něco jako pilates nebo tak, že mi to dělá víc dobře. Nakonec jsem si však dala 30 DS. Dnes mám ale stejné nutkání, tak jsem se rozhodla, že si udělám menší změnu. Mám staženou Yogu meltdowm taky od Jillian. Trvá to taky cca 30 minut a když jsem na to zběžně koukala, tak je to přesně to, co chci. Mám nějaké základy z pilates, tak to snad bude trošku jednodušší, než kdybych to neznala vůbec. A věřím, že i tak se u toho zapotím. Navíc protáhnu svaly, co mě po včerejšku bolí :). Věřím, že moje tělo to ocení. Nejde mi o cvičení jako takové, ale o to, aby se moje tělo hýbalo a mělo pohyb, co mu dělá dobře :)

Hubnutí zdar
Vaše Jana

pátek 15. ledna 2016

Kompromis v pohybu

Stále řeším, jak do svého života zapojit více pohybu, ale tak, aby mě to nestresovalo. Nechci řešit, že musím cvičit a nebo si pak vyčítat, když cvičit nebudu. Přesto vím, cítím a chci do svého života zapojit víc pohybu. Dělá to dobře tělu a já se pak cítím skvěle.

Po mnoha zkušenostech vím, že nemůžu počítat s každodenním cvičením. Někdy jdu po práci ke kamarádce nebo s přáteli na skleničku a příjdu domů pozdě. Kolikrát třeba strávím víkend mimo domov a nebo jdu tančit a druhý den prospím. Někdy se třeba cítím unavená a těším se, jak si vlezu s knížkou do pelíšku, budu pít čajík a jen tak relaxovat. Přesto jsou však i dny, kdy příjdu domů a nedělám nic. A právě těchto dní chci využít.

Nemá pro mě smysl, si cvičení plánovat nějak dlouho dopředu, jen ho musím pak zohlednit v ten daný den ve svém jídelníčku, jelikož musím příjmout víc energie. Rozhodla jsem se tedy, že pokud budu mít čas a nebudu mít nic na práci, tak si zacvičím. Věřím, že ty dva dny v týdnu to minimálně bude. Je pravda, že někdy toho mám v týdnu hodně a pak další týden mám volnější. Proto si ani nechci určovat konkrétni dny. Prostě tomu nechám volný průběh.

Pokud budu po práci doma, tak si zacvičím. Neříkám, že to bude úplně pokaždé, ale pokusím se, aby tomu tak bylo. Vím však, že budou dny, kdy sice doma budu, ale nebude se mi chtít. Například dnes nemám po práci nic v plánu, ale celý týden jsem nějaká unavená a nejraději bych ležela nebo spala. Včera jsem se tak tak dokopala na pilates, které už začíná být docela drsné! Měla jsme v plánu dneska pokračovat ve cvičení 30DS, ale jsem prostě hrozně unavená. Buď můžu jít proti svému tělu a cvičit, i když cítím, že by opravdu chtělo odpočinek a jen tak relaxovat a nebo ho poslechnu. Rozhodla jsem se pro to druhé! Prostě si zalezu s knížkou a budu odpočívat. Na víkend tentokrát žádné plány nemám, takže cvičení je v plánu. Jen ne dneska.

Věřím, že když budu cvičit tehdy, kdy se mi bude chtít a budu na to mít čas, tak to snad půjde. Navíc si nebudu vyčítat, když půjdu někam ven s přáteli a nebudu cvičit. Je pravda, že jsem líná a mám problém se ke cvičení dokopat. Přesto, když fakt chci, tak nemám problém vytáhnout činky a jít na to. Jelikož ráda plánuji kvartálně, tak jsem si dala za cíl, že tenhle model vyzkouším do konce března a uvidím.

Stále mám v plánu pokračovat v pilates. Dokonce už si od února zaplatím cvičení rovnou na celé pololetí. K tomu se pokusím přidat alespoň 2x týdně cvičení doma. Mám spoustu cvičebních programů od Jillian, takže budu mít vždy co cvičit. Hlavně to chci dělat pro radost z pohybu a ne proto, že musím nebo že bych měla!!! Vždycky jsem cvičila jen kvůli tomu, že bych měla. Měla bych cvičit, abych zhubla! Teď svým způsobem kašlu na hubnutí, ale chci se hýbat pro sebe, protože mi to dělá dobře a já se cítím líp! A když mi to pomůže s váhou, tak to bude jen příjemný bonus. Navíc, ten pocit po cvičení je skvělý a taky mě pak tak často nebolí záda :).

Díky tomu, že jsme se opět pustila do 30 Day Shred, jsem to cvičení zase trochu rozjela a oživila si ty pocity, které jsem vždy po cvičení měla. To mě utvrdilo v tom, že je to správné rozhodnutí a že chci ve cvičení vytrvat. Nebudu sama sobě ani nikomu jinému slibovat, že budu odteď poctivě každý týden cvičit, ale chci dělat něco pro sebe a tohle je možnost. A ty dva nebo třeba tři dny v týdnu, to je v pohodě. Chtěla jsem tedy cvičit dneska a i když jsem to ještě úplně neodpískala, tak to vidím spíš na ten večer s knížkou a odpočinek. Přesto cítím, že tělo si o ten pohyb říká a proto vím, že o víkendu se cvičit bude :))).

Cvičení zdar
Vaše Jana 




Brambůrková královna na odvykačce :)

Brambůrky, brambůrky, brambůrky,.. Můj nejlepší kamarád už od puberty. Celou dobu stojí při mě a když je mi mizerně, tak jsou tu pro mě, utěší mě! Jsou mým věrným společníkem u dobrého filmu i u skleničky vína. Nemám problém, sníst balíček denně.


Přesto se už delší dobu snažím tuhle neřest nějak omezit. Musím se přiznat, že se mi to z dlouhodobého hlediska moc nedaří. Pokaždé, když to pár dní vydržím úplně bez nich, tak na ně potom dostanu tak šílenou chuť, že jsem schopná sníst třeba dva balíčky za sebou :(. Prostě dostanu absťák :(. Je pravda, že v posledních dnech jsem na ně až tak velkou chuť neměla, což je pak snažší to vydržet. Jenže, co dělat, když to na mě příjde? :(


Po neúspěšných pokusech přestat úplně, jsem se rozhodla, že na to půjdu postupně. Nebudu si je dávat denně, ani si dělat nějaký rozpis na týden nebo si určovat nějaká jiná omezení. Chci se snažit vydržet bez nich a když na ně dostanu chuť tak se podle toho zařídím. Pokud ta chuť bude malá, tak to zkusím nějak zvládnout, pokud ale bude velká, tak si brambůrky dám. Nechci to však jako do teď, že jsem pak snědla skoro celý balíček. Pokud budu mít chuť, odsypu si trochu do mističky a to si dám. Ne víc!



Už jsem si tenhle model vyzkoušela a pár brambůrek bylo schopno ukojit moje chutě. Je však potřeba určitá dávka disciplíny, abych to pak dokázala zastavit a nepokračovala dál. Když jsem to zkoušela, tak mi vždy těch pár lupínků stačilo. Ten jeden balíček, který má 100g mi vystačí zhruba na 4-5 porciček. Momentálně doma žádný balíček nemám, ale vím, že si ho v nejbližších dnech koupím. Když to na mě potom příjde, tak si dám trošku. S tímhle přístupem mi potom ten jeden balíček vydrží minimálně na 14 dní a to už je velký úspěch!


Musím si to odvykání prostě dávkovat. Zkoušela jsem přestat tisíckrát a nepodařilo se to, tak to zkusím jinak. Navíc, pokud si i těch 25g brambůrek napíšu do kalorických tabulek, tak věřím, že moje chuť na ně klesne na polovinu :). Ráda bych je do budoucna eliminovala na minimum. Vzdát úplně se jich však nechci, jelikož je mám ráda. Občas si je dáme i s kámoškama k vínu, nebo na nějaké oslavě, takže úplně se tomu nevyhnu. To by byl marný boj. Nechci je však mít jako pravidelnou součást svého jídelníčku. To určitě ne!


Snad to bude fungovat i dlouhodobě :)

Vaše Jana

čtvrtek 14. ledna 2016

Počítání kalorií

Celý život jsem se vyhýbala počítání kalorií jako čert kříži! Popravdě, asi ani nevím proč. Každopádně, jsme nechtěla být otrokem čísel, váhy potravin a toho co jím. Přesto jsem se stala otrokem jídla! Žila jsem pro jídlo, místo abych jedla pro život. Zjistila jsem, že neumím vůbec, ale vůbec jíst. Hledala jsem tedy způsoby, jak se to co nejlépe naučit. Ano, vím, že je třeba jíst zdravě a výživně. Mám i slušnou představu, které potraviny a druhy jídla to jsou. Přesto to nešlo.

Kolikrát jsem měla pocit, že jím dobře a nic se neděje. Pointou bylo, že jsem ve skutečnosti jedla málo :(. Jak ale zjistit, kolik toho mám jíst? Představu o tom, co mám jíst, mám docela slušnou, ale s množstvím jsem na štíru. Všeobecně mám tendence k podvýživě. Můj strach z přibírání je natolik silný, že se bojím jíst. Díky tomu si moje tělo ukládá tuky a já nehubnu. A když dám dolů nějaké to kilo, tak je to spousta námahy a stačí jedno jídlo a je to zpět.

Líbí se mi motto: "Když chcete zvládnout něco, co jste nikdy nedokázali, musíte udělat něco, co jsem nikdy neudělali" :) moje trošku upravená verze, ale je pravdivá. Hubnu stále dokola a přesto jsem nenašla nic, co by mi sedělo a vydržela to delší dobu. Hodně se teď zaobírám sama sebou a svými myšlenkami a vším, co se mi stalo nebo co bych chtěla. Do tohoto výčtu patří i mé tělo. Došlo mi, že ho nejen neznám, ale jsme doslova jeho nepřítel. To chci změnit. Musím se však učit od začátku a postupně po malých krůčcích. Rozhodla jsme se využít všech dostupných informací, které jen můžu dostat. Taky jsem začala poslouchat svoje tělo a reagovat na jeho potřeby. Chtěla jsem však zjistit, kdy a v jakém množství mám jíst. Řešení mi nabídlo právě to počítání kalorií.



KalorickéTabulky.cz se staly mojí velkou oporou! Zadám aktuální stav a svůj cíl, zohledním svoji práci a vykonávanou aktivitu a vím, kolik mám sníst jídla a v jakém poměru s ohledem na bílkoviny, tuky a sacharidy. Samozřejmě, to člověk musí brát orientačně. Na přesná měření a čísla je třeba vyhledat odborníky. Ale pro orientační představu to stačí. A co myslíte, že jsem zjistila? Jím málo!!!! I když mám teď pocit, že nedělám nic jinýho, než jím! Chci to tedy navýšit, ale budu to dělat postupně. Do teď jsem svoje tělo doslova týrala hladem, tak by to pro ně asi byl šok.

Nicméně, různé zdroje se liší v názoru, jak si dané jídlo přesně rozložit. Myslím, kolik % by z denního příjmu měla být třeba snídaně nebo večeře. Přesto ty rozdíly nejsou až tak velké, aby si z toho člověk nemohl udělat nějaký alespoň přibližný závěr. Podle orientačního propočtu, bych po odečtení aktivit, které kalorie spalují, měla přijmout něco kolem 6.000 kJ za den, aby mi šla váha dolů. Co se týče procentuálního podílu jednotlivých jídel, tak se snažím držet někde v rozmezí 25% snídaně, 10% dopolední svačina, 30% oběd, 10% odpolední svačina, 25% večeře. Přičemž, snídaně a večeře má dva chody. Jelikož klasickou snídani mám až skoro 2 hodiny po probuzení, dám si něco malého ještě doma, než vyrazím do práce, abych měla energii na cestu. To stejné s večeří. Jelikož většinou večeřím v práci, což je mezi 4 a půl 5, kdy mi do spánku zbývá ještě několik hodin, tak si pak dám ještě druhou malou večeři tak kolem 7.

Teprve se učím co a jak. Jelikož mi stále vychází, že jím málo a ani rozložení % se mi zatím nedaří mít na výše uvedených hodnotách. Je to otázka skladby jídelníčku a množství. Ráda bych tedy tento kvartál zaměřila právě na vychytání těchto věcí. Nechci, aby se pro mě čísla stala dogmatem, ale pomůžou mi alespoň se zorientovat v tom co a kdy jíst. Je dobré, když o tom budu mít alespoň základní představu. Navíc, když si dám pak nějakou "prasárnu" a napíšu si to do jídelníčku, tak tam na mě vyskočí pak všechno červeně a je větší pravděpodobnost, že si to pro příště rozmyslím. Je jasné, že to úplně neeliminuje všechny rizikové faktory a neodnaučí mě to cpát se nezdravím jídlem, když na ně dostanu chuť. Pomůže mi to však naučit se jíst! Není totiž kalorie jako kalorie!



Rozhodně se nechci stát odborníkem přes zdravou výživu. Chci se však naučit, jak se stravovat tak, aby moje tělo dostávalo vše co potřebuje a já se cítila dobře. Je to hodně dlouhá cesta. Přesto se učím mít se ráda už teď. Pokaždé, když se na sebe podívám do zrcadla, snažím se za něco pochválit. I při pilates, když jsem se viděla v zrcadle při cvičení, tak jsem se na sebe usmála a řekla si, že jsem hezká holka :). Hned jsem se cítila líp! Snažím se na sobě už nehledat chyby, ale všímat si těch hezkých věcí a toho, co se mi na sobě pro změnu líbí :).

Tělu zdar
Vaše Jana