Celý život jsem se vyhýbala počítání kalorií jako čert kříži! Popravdě, asi ani nevím proč. Každopádně, jsme nechtěla být otrokem čísel, váhy potravin a toho co jím. Přesto jsem se stala otrokem jídla! Žila jsem pro jídlo, místo abych jedla pro život. Zjistila jsem, že neumím vůbec, ale vůbec jíst. Hledala jsem tedy způsoby, jak se to co nejlépe naučit. Ano, vím, že je třeba jíst zdravě a výživně. Mám i slušnou představu, které potraviny a druhy jídla to jsou. Přesto to nešlo.
Kolikrát jsem měla pocit, že jím dobře a nic se neděje. Pointou bylo, že jsem ve skutečnosti jedla málo :(. Jak ale zjistit, kolik toho mám jíst? Představu o tom, co mám jíst, mám docela slušnou, ale s množstvím jsem na štíru. Všeobecně mám tendence k podvýživě. Můj strach z přibírání je natolik silný, že se bojím jíst. Díky tomu si moje tělo ukládá tuky a já nehubnu. A když dám dolů nějaké to kilo, tak je to spousta námahy a stačí jedno jídlo a je to zpět.
Líbí se mi motto: "Když chcete zvládnout něco, co jste nikdy nedokázali, musíte udělat něco, co jsem nikdy neudělali" :) moje trošku upravená verze, ale je pravdivá. Hubnu stále dokola a přesto jsem nenašla nic, co by mi sedělo a vydržela to delší dobu. Hodně se teď zaobírám sama sebou a svými myšlenkami a vším, co se mi stalo nebo co bych chtěla. Do tohoto výčtu patří i mé tělo. Došlo mi, že ho nejen neznám, ale jsme doslova jeho nepřítel. To chci změnit. Musím se však učit od začátku a postupně po malých krůčcích. Rozhodla jsme se využít všech dostupných informací, které jen můžu dostat. Taky jsem začala poslouchat svoje tělo a reagovat na jeho potřeby. Chtěla jsem však zjistit, kdy a v jakém množství mám jíst. Řešení mi nabídlo právě to počítání kalorií.
KalorickéTabulky.cz se staly mojí velkou oporou! Zadám aktuální stav a svůj cíl, zohledním svoji práci a vykonávanou aktivitu a vím, kolik mám sníst jídla a v jakém poměru s ohledem na bílkoviny, tuky a sacharidy. Samozřejmě, to člověk musí brát orientačně. Na přesná měření a čísla je třeba vyhledat odborníky. Ale pro orientační představu to stačí. A co myslíte, že jsem zjistila? Jím málo!!!! I když mám teď pocit, že nedělám nic jinýho, než jím! Chci to tedy navýšit, ale budu to dělat postupně. Do teď jsem svoje tělo doslova týrala hladem, tak by to pro ně asi byl šok.
Nicméně, různé zdroje se liší v názoru, jak si dané jídlo přesně rozložit. Myslím, kolik % by z denního příjmu měla být třeba snídaně nebo večeře. Přesto ty rozdíly nejsou až tak velké, aby si z toho člověk nemohl udělat nějaký alespoň přibližný závěr. Podle orientačního propočtu, bych po odečtení aktivit, které kalorie spalují, měla přijmout něco kolem 6.000 kJ za den, aby mi šla váha dolů. Co se týče procentuálního podílu jednotlivých jídel, tak se snažím držet někde v rozmezí 25% snídaně, 10% dopolední svačina, 30% oběd, 10% odpolední svačina, 25% večeře. Přičemž, snídaně a večeře má dva chody. Jelikož klasickou snídani mám až skoro 2 hodiny po probuzení, dám si něco malého ještě doma, než vyrazím do práce, abych měla energii na cestu. To stejné s večeří. Jelikož většinou večeřím v práci, což je mezi 4 a půl 5, kdy mi do spánku zbývá ještě několik hodin, tak si pak dám ještě druhou malou večeři tak kolem 7.
Teprve se učím co a jak. Jelikož mi stále vychází, že jím málo a ani rozložení % se mi zatím nedaří mít na výše uvedených hodnotách. Je to otázka skladby jídelníčku a množství. Ráda bych tedy tento kvartál zaměřila právě na vychytání těchto věcí. Nechci, aby se pro mě čísla stala dogmatem, ale pomůžou mi alespoň se zorientovat v tom co a kdy jíst. Je dobré, když o tom budu mít alespoň základní představu. Navíc, když si dám pak nějakou "prasárnu" a napíšu si to do jídelníčku, tak tam na mě vyskočí pak všechno červeně a je větší pravděpodobnost, že si to pro příště rozmyslím. Je jasné, že to úplně neeliminuje všechny rizikové faktory a neodnaučí mě to cpát se nezdravím jídlem, když na ně dostanu chuť. Pomůže mi to však naučit se jíst! Není totiž kalorie jako kalorie!
Rozhodně se nechci stát odborníkem přes zdravou výživu. Chci se však naučit, jak se stravovat tak, aby moje tělo dostávalo vše co potřebuje a já se cítila dobře. Je to hodně dlouhá cesta. Přesto se učím mít se ráda už teď. Pokaždé, když se na sebe podívám do zrcadla, snažím se za něco pochválit. I při pilates, když jsem se viděla v zrcadle při cvičení, tak jsem se na sebe usmála a řekla si, že jsem hezká holka :). Hned jsem se cítila líp! Snažím se na sobě už nehledat chyby, ale všímat si těch hezkých věcí a toho, co se mi na sobě pro změnu líbí :).
Tělu zdar
Vaše Jana
Žádné komentáře:
Okomentovat