Týden bez cvičení - že by další krize?

Tak a je to tady. Opět mám za sebou proflákaný týden. Ani si pořádně neuvědomuji, co se vlastně stalo. Najednou jsem neměla ani chuť a ani sílu do cvičení, tak jsem si řekla, že si prostě dám na dva až tři dny volno a on je z toho nakonec týden.

Musím říct, že mě snad opustila energie. Ale ono je to tím počasím. Všeobecně špatně zvládám změny počasí a i když je jaro moje nejoblíbenější období, většinou ho spíše protrpím :(. Každopádně to nevypadá na nějaké zlepšení, jelikož zrovna sněží, takže se musím přemoct a zase do toho vlaku naskočit. Za ten týden jsem co se jídla týče nijak nehřešila, je sice pravda, že jsem ho ani extra neřešila, ale stále jsem jedla zdravě, takže aspoň něco.

Nevím, zda mám ten týden označit za krizi nebo ne. Prostě jsem potřebovala od všeho vypnout. Je pravda, že mě cvičení v poslední době fakt hodně bavilo, ale stále je to spolu s jídlem něco, na co se prostě musím soustředit a co musím hlídat. Stále to pro mě ještě není něco naprosto přirozeného a automatického. Takže jsem prostě a jednoduše potřebovala na chvíli vypnout. Sice se to stalo asi v tu nejméně vhodnou chvíli, jelikož je za týden konec kvartálu a mě čeká rekapitulace mých výzev, ale už se stalo! Mám ještě týden, takže snad to úplně nejhorší nebude.

Dnes si dám cardio 2 a zítra začnu 2. týden 2. fáze BR. Takže na 1.4. mi akorát vychází měření a vážení. Je pravda, že mě ten výpadek mrzí. Na druhou stranu jsem realista a vím, že takovýchto výpadků mě čeká ještě spousta. Prostě je jednou za čas potřebuju. Ale zase se na to nechci vymlouvat, jen prostě asi nedokážu jet bezchybně v jednom kuse. I když třeba to jednou přijde :). Zatím to tak ale bohužel není.

Každopádně nechci truchlit nad rozlitým mlékem, to ani nemá smysl. Trochu jsem si odpočinula a teď opět hurá na cvičení :). Léto se blíží a mě stále čeká spousta práce!!!

Cvičení zdar

Vaše Jana

108. den - po 1. týdnu 2. fáze BR

Mám za sebou první týden z 2. fáze programu Body Revolution a musím říct, že je to už zcela jiná liga. Už dlouho mě takhle nebolely svaly. Naposledy vlastně na začátku 30 Day Shred. Je vidět, že tohle už není cvičení pro začátečníky. Měla jsem opravdu co dělat, abych cvičení zvládla. Doufám, že ten druhý týden už bude přeci jen o něco lepší a že se silově opět o něco málo posunu.

Workouty 5 a 6 jsou pro mě zatím to nejobtížnější cvičení, které jsem kdy cvičila. Ani jsem po prvních dvou dnech nezvládla Cardio, takže si ho dám dnes, místo volna. Na druhou stranu mám radost, že jsem se dostala až sem. Nikdy bych nevěřila, že něco takového vůbec zvládnu odcvičit. Ale stále mám obrovské mezery a velké potíže cvičení vůbec zvládnout. S každým dnem však cítím, že sílím, že se moje hranice zase o kousek posouvají a to mi dodává nesmírnou sílu jít dál! 

I tělo už se pomalu mění. Je vidět, že se začíná zpevňovat. Jsou to zatím jen náznaky, ale i malý krok je krok! Ještě mě ale čeká velký boj s kily. Ale i sebemenší úbytek mi dělá obrovskou radost! Za 10 dní bude konec kvartálu a já zdaleka nejsem tam, kde jsem chtěla být. Na druhou stranu, jsem ale úplně někde jinde, než na začátku kvartálu. Takže i když svého cíle nedosáhnu, mám ze sebe radost. Navíc se mi podařilo dát dolů opět něco málo z tuku. 27.2. jsem vážila 78,3 kg a měla 36,1% tuku = 28,3 kg tuku a dnes jsem vážila 77,6 kg a měla 35,5% tuku = 27,5 kg tuku. Takže opět úbytek. Sice to jde opravdu zvolna, ale ubývá a to je hlavní!

Za týden mě čeká další měření a vážení a já jsem opravdu moc zvědavá na ta čísla, jelikož mi tohle cvičení dává opravdu zabrat, tak snad to bude vidět i na těch číslech. A pak už to bude jen pár dní do konce kvartálu. Už se těším na nové cíle a výzvy na ten další kvartál. Hlavně se těším na to tělo, které mě na jeho konci bude čekat :).

2. fáze BR mi opravdu dává hodně zabrat a jsem za to ráda. Je třeba, abych se posouvala dál! Navíc mě to s každým odcvičeným Workoutem baví víc a víc :). A víc než kdy dřív, věřím tomu, že to doopravdy dokážu!!! Navíc už to opravdu začíná být docela vidět. Myslím, že příští kvartál bude jeden z nejzajímavějších, co se týče změny mého těla. Páni, je to tak vzrušující, když si to představím a tak nesmírně se na to těším, že to snad ani slovy neumím vyjádřit. No, uvidíme, jak dopadne měření příští týden, abych nebyla zase moc optimistická :).

Cvičení zdar

Vaše Jana

Mám dole 10 kilo!

Když jsem se na podzim rozhodla, že už je načase, abych se sebou něco udělala, byla jsem odhodlaná to tentokrát udělat správně a hlavně to dotáhnout do konce. Měla jsem tehdy skoro 90 kilo a to už bylo vážně hodně. Věděla jsem ale, že na to tentokrát musím jít jinak než dřív. Nikdy jsem necvičila a pokaždé, když jsem hubla, tak jsem víceméně hladověla. Samozřejmě se také pokaždé dostavil JO-JO efekt. Tentokrát už jsem chtěla zhubnout napořád a hlavně se konečně dostat na takovou váhu abych se cítila opravdu sexy.

23.10.2013 jsem naběhla do obchodu a koupila samé zdravé věci. Prostě jsem si uvědomila, že jestli to má být už opravdu napořád, tak musím jíst a né hladovět. Selským rozumem jsem se tedy začala stravovat 5x denně a to zdravým jídlem. Musím říct, že váha mi šla dolů opravdu celkem rychle. Na začátku jsem vážila přesně 88,0 kg a během krátké chvíle se mi podařilo na váze sundat 5 kilo. Bohužel, jsem si ale všimla, že to na mě není prakticky poznat, přitom to ale byl slušný úbytek. Tak jsem si brouzdala po internetu a našla videa lidí, co cvičili 30 Day Shred a úplně mě to uchvátilo.

A tehdy jsem to pochopila. Nikdy nebudu vypadat tak, jak chci, pokud nebudu cvičit. Je to velký rozdíl, když někdo cvičí a někdo ne. Můžou mít stejnou váhu, ale to tělo je prostě diametrálně odlišné! A pokud chci zpevnit a zbavit se tuku a ne svalů, tak to jinak nešlo. Takže 3.12.2013 jsem najela na 30 Day Shred. Musím se upřímně přiznat, že i když jsem měla opravdu velké odhodlání, tak jsem ani já sama nevěděla, zda to dokážu a dotáhnu do konce. Nicméně Jillian ví, jak člověka zaujmout. Cvičení mě začalo bavit.

Tak jsem i já, totální sportovní antitalent, začala cvičit. Dnes to považuji za klíčové rozhodnutí. Je pravda, že mi pak dolů kila šla mnohem pomaleji, ale začaly mi ubývat centimetry a to je to, co je na vás vidět! Najednou mi začalo líp sedět oblečení a i když se váha skoro nehýbala, já doslova viděla jak štíhlím. 

Samozřejmě jsem zažila i neúspěchy, kdy se mi nechtělo cvičit, nebo jsem nedokázala uhlídat svoje sklony k přejídání se. To moji cestu samozřejmě zpomalilo. Nedovolila jsem však, aby mě to zastavilo. Vždy jsem se dokázala opět vrátit zpět a pokračovat. Už mi bylo líto, zahodit to, co jsem již dokázala.

Dnes mám dole celkem 10 kilo a poměrně slušné množství centimetrů. A i když na váhu hubnu pomaleji než jsem chtěla, vím, že se stále posouvám. S každým shozeným kilogramem a centimetrem jsem blíž svému cíli. I kdyby to mělo trvat ještě nevím jak dlouho, vím, že jednou ta chvíle přijde. Nezbývá mi než vytrvat a jít si za tím.

Už teď je to ale krásný pocit. Pomalu si začínám všímat, jak se tělo mění. Přeci jen mám štíhlejší stehna a mnohem menší břicho. Vidím svoje tělo v oblečení a v některých chvílích si řeknu PÁNI! Prostě už se to začíná pomalu rýsovat. Sice jsem ještě hodně vzdálená svém cíli, už teď je ale vidět kus práce a já poprvé, od té doby co hubnu, vidím opravdový pokrok!

Hodím sem fotečku, jak jsem vypadala, když jsem měla skoro 90 kilo a jak to vypadá teď.

Tady je vidět, jakou jsem měla pneumatiku kolem břicha a taky fakt hodně silný paže. A o zadku a stehnech ani nemluvím! Dnes už je to přeci jen o něco lepší. Ta změna mi hodně pomáhá vytrvat.









Už nikdy nechci být takhle vypasená! Vůbec jsem se necítila dobře! Musím říct, že teď už se cítím opravdu celkem dobře, alespoň ve srovnání se začátkem! Stále mám před sebou však ještě dlouho cestu. Ale už se moc těším až dám dolů dalších 10 kilo :).









Hubnutí zdar

Vaše Jana

Speciál - Hubnutí do plavek - díl 2.

Tak měsíc utekl jako voda a s ním se opět přiblížilo léto a plavková sezóna. Otázkou je, zda se z toho mám radovat nebo ne. Každopádně to utíká opravdu hrozně rychle, až se toho trochu děsím. No, vím, že letos to v plavkách ještě žádná sláva nebude, ale určitě to bude o hoooodně lepší jak loni a snad i o něco lepší než teď.

Pro porovnání tu mám fotky focené před měsícem a dnes. Na těch fotkách není prakticky skoro žádná změna vidět, což mě teda moc netěší, ale v reálu mi to přijde přeci jen o něco lepší. Uvidíme zase za měsíc, tam už by snad nějaký posun být měl, zvláště, když teď opravdu poctivě cvičím a docela mi to jde i s jídlem. Dokonce jsem zjistila, že mi přestaly chutnat brambůrky. Před pár dny jsem nevydržela a jedny si koupila a snědla pár lupínků, ale prostě mi po nich bylo divně :). Stále je mám doma v misce a když mě náhodou chytne chuť, tak si dám, ale prostě to nejde. Doufám, že už mi to vydrží :).

No, když na ty fotky tak koukám, tak mi to před snad přijde ještě lepší :(. Čeká mě opravdu velká spousta práce. Ale musím se přiznat, že jsem se toho v tomto kvartálu hodně naučila. Měla jsem s hubnutím dost problémů a často jsem povolila otěže víc, než bylo dobré. Do cvičení jsem se musela taky dost často dokopávat. Teď nemám problém si zacvičit. neskutečně mě to baví a už mám pocit, že se pomaloučku dostávám do stadia, kdy to už tělo začíná přímo vyžadovat :). Co se týče jídla, tam se mám stále co učit. Ale i přes problémy se vždy vrátím na správnou cestu. Snad už jsem se zbavila brambůrek a už mi chybí jen pizza, ale té se asi nevzdám nikdy :).

Za chvíli končí kvartál, ale výsledky asi nebudou zdaleka takové, jaké jsem čekala. Nicméně se to stále posouvá a to je moc dobře. V dalším kvartále to snad doženu.

Takže za měsíc bude další focení v plavkách a já upřímně doufám, že už tam nějaký výsledek bude. Přeci jen 2 měsíce, to už je doba, za kterou se dá něco zvládnout!

Hubnutí zdar

Vaše Jana

Jaro je tu a já jsem stále tlustá! Co s tím?!

Ano, je to tady. Jaro! Moje nejoblíbenější roční období. Miluji tu vůni hlíny a čerstvou zeleň. Jaro je prostě moje :). Je nádhera se konečně zbavit toho teplého oblečení a odhalit se. Jenže,... Co když to, co odhalujeme, není zrovna moc hezké?

Tohle zažívám každé jaro. Těším se, jak se konečně budu moct zase odhalit a když to udělám, zjistím, že se mi to vůbec ale vůbec nelíbí :(. Letos to asi nebude o moc jiné. I když,... Kdybych se na podzim nerozhodla začít se sebou něco dělat, tak je to teď mnohem horší. Vždyť mám o 10 kilo méně, a to už snad něco znamená! Díky bohu, že znamená.

Dělala jsem před pár dny trochu pořádek ve skříni. Schovala pár zimních kabátů a šál a vytáhla jarní. Na podzim jsem si koupila krásny trenčkot, ale teď jsem bohužel zjistila, že už mi tak nesedí. Bohužel je větší. Nicméně si myslím, že letošní jaro to v něm ještě zvládnu. Je sice volnější, ale zatím to není tak hrozné. Měla jsem ho na sobě jen párkrát a asi se s ním stejně budu muset rozloučit :(. Měla bych mít spíš radost :). Taky mi opět sedí moje oblíbená kožená bunda, kterou nosím hrozně ráda, což je super. Navíc jsem zjistila, že i přesto, že tento kvartál nemám tak dobré výsledky, oblečení zase sedí o dost líp. 

Mám skříň plnou oblečení z dob, kdy jsem byla na chvíli štíhlá a nikdy jsem ho nevyhodila, takže mám teď z čeho vybírat. Je tam velká spousta svetříků, kterým chybí už jen pár centimetrů a budou mi skvěle padnout!

Ano, ještě stále toto jaro nebude dle mých představ, ale rozhodně můžu být spokojená! Mám za sebou velkou spoustu práce. Prožila jsem si úspěchy i neúspěchy a stále pokračuji ve Své cestě za krásnějším a zdravějším tělem! Navíc, je teprve březen, takže třeba do května, kdy většinou začínají první opravdu teplé dny, mám ještě celkem spoustu času, abych zatočila s přebytečnými tuky. A pokud se mi podaří pokračovat dál tak, jak jedu v posledních dnech, tak věřím, že už v tom květnu to bude stát za to!

Další výzvy, které plánuji budou mít termín až 1.7.2014, takže se většinou bude jednat spíše o letní věci, ale stále mám co dělat na výzvách k 1.4., takže některé možná budou ještě pokračovat. A zkusím přidat pár fotek v oblečení i v mezičase. Mě samotnou to velmi povzbudí a inspiruje, když vidím na oblečení pokroky!

Milé dámy, nebojme se jara! Nebojme se shodit zimní oblečení! Protože už teď je to lepší než to bylo v zimně :) a rozhodně je to o mnoho lepší, než kdybychom se sebou nic nedělaly a dál ležely na gauči a cpaly se nezdravým jídlem! Tohle je naše poslední baculaté jaro :), tak si ho užijme! A do léta máme ještě spoustu času! Špeky třeste se!

Krásné jaro všem

Vaše Jana

100. den - Po 1. fázi Body Revolutionu

100 dní! Co k tomu říct. Když si tak pročítám ve svým ručně psaným zápisníku svoje poznámky z prvních dní, tak ani nemůžu uvěřit, že už je to tak dávno. Ale tak neskutečně z toho čiší odhodlání a víra, že to dokážu, že i dnes se k těm zápiskům ráda vracím a čerpám z nich energii!

Za tento týden se musím pochválit. Cvičila jsem poctivě a taky jsem jedla zdravě a nehřešila! Dokonce, co se týče cvičení, tak jsem cvičila o něco víc, než jsem měla původně v plánu. Snažila jsem se co nejčastěji přidat cardio cvičení, abych zahýbala se svými tukovými zásobami. Takže jsem si navíc dávala Cardio 2. Jen je třeba, abych si tento stav uchovala co nejdéle :).

Mám tedy za sebou celou 1. fázi Body Revolutionu a jediné co k němu můžu říct, je, že mě naprosto uchvátil! Z mé strany je to zatím to nejlepší, co jsem cvičila, i když ono toho zase tolik nebylo :). Každopádně si cvičení nesmírně užívám a to je pro mě to nejdůležitější! Už se těším, jak se zítra vrhnu na 2. fázi :).

Blíží se moje kvartální výzva 1.4., takže mám poslední šanci, pořádně na sobě zamakat. Mám necelé 3 týdny na to, aby ten výsledek byl co nejlepší a hodlám se s tím poprat! Upřímně musím říct, že jsem sama moc zvědavá, jak to dopadne. A taky už bych měla pomalu začít přemýšlet nad výzvami na příští kvartál, ať mám opět nějaký cíl :). Nějaké nápady už mám a taky už mám představu, jak by to mělo k tomu 1.7. vypadat,.. No, uvidíme :). Do 1.4. mám ještě pár dní, tak pořádně zamakám, ať mám na další kvartál co nejlepší výchozí pozici. I když v minulém článku o výzvách je vidět pokrok :).

A teď asi to nejdůležitější a to jsou výsledky za 1. fázi v číslech.

Aktuální stav / úbytek za 1. fázi BR / úbytek celkem:

Prsa: 99,0 / -0,0 / -6,0 cm

Břicho: 78,0 / -3,0 / -12,0 cm

Boky: 99,0 / -3,0 / -7,0 cm

Zadek: 106,0 / -2,0 / -6,0 cm

Stehna: 62,5 / -2,0 / -6,5 cm

Paže: 30,5 / -1,0 / -1,5 cm

Váha: 78,0 / -2,1 / - 5,2 kg za cvičení / - 10 kg od změny stravy!

Je vidět, že pár centimetrů jsem dolů dostala, hlavně ty boky, stehna a paže mě potěšily. Na váze musím ještě zamakat. Ale pokud budu dál pokračovat jako tento týden, tak to půjde krásně dolů. No, začátek programu byl rozpačitý, ale ke konci jsem zamakala a vyplatilo se to. Z výsledků mám opravdu radost :).

Původní fotka ve cvičebním a aktuální fotka. No, snad tam aspoň malý rozdíl je :).

                              

Ještě mě čekají 2 měsíce s programem Body Revolution a pevně věřím, že si je užiju stejně jako ten první měsíc. I když už to bude větší makačka, tak se těším. Hlavně už vidím ty výsledky, jaké mi to přinese. Co si budeme nalhávat, jaro už je tady!!! Je třeba pořádně máknout, jelikož oblečení se pomalu odhazuje a začíná se vše ukazovat. No, snad mám ještě tak do konce dubna trochu času :). Takže hurá na 2. fázi BR :).

Tento týden mě čekají nové Workouty 5 a 6 a také Cardio 2. Už se na ně těším. Bude to opět výzva a podle toho co jsem viděla, už to nebude žádná sranda. Pokusím se také přidat navíc cardio cvičení, i když upřímně nevím, zda to fyzicky zvládnu, ale uvidíme. Takže za týden tu bude opět zhodnocení 1. týdne 2. fáze.

Nakonec tu mám menší třešničku. Fotku riflové sukně, kterou jsem na sobě už neměla opravdu snad 100 let. První snímek je z 2.2.2014 a ten druhý je starý 3 dny :).

                                      

Sice to byl boj, tam tu prdel nacpat, ale podařilo se :). A asi z toho udělám výzvu na další kvartál, ať mám v létě co nosit :).

Cvičení zdar

Vaše Jana

Speciál - Moje výzvy 2. díl - 3 týdny do 1.4.

Blíží se konec kvartálu a sním také rekapitulace výzev, které jsem chtěla v tomto období překonat. Ještě mi zbývají 3 týdny, tak jsem se rozhodla zveřejnit mezistav, ať je vidět, kolik práce mi na ty 3 týdny ještě chybí.

Je pravda, že za ty 3 týdny, co jsem výzvu zveřejnila, jsem až tak velké pokroky neudělala, jelikož jsem bojovala s jídlem. Na druhou stranu, tam ale přeci jen posun k lepšímu je a je to nejlíp vidět právě na oblečení. Původně jsem mezistav fotit nechtěla, ale když jsem si jen tak ze srandy to oblečení vyzkoušela, viděla jsem ty změny, tak jsem si řekla, že se o to s Vámi podělím. Navíc jsem si zase o to víc uvědomila, kolik práce mě v těch 3 týdnech, které ještě mám, čeká! Chci, aby ten výsledek stál za to a já na sebe mohla být opravdu hrdá.

Takže tady ty fotky. První fotka je z 1. dílu mojí výzvy a ta druhá je z dnešního rána. 

Někde už je hezký posun. U těch riflových kraťasů se to posunulo a ty krémové už dokonce zapnu. Sice kdybych si v nich sedla, tak mi nejspíš praskne zip, ale i tak je to posun :). To bolerko už dopnu, jen ty rukávy jsou stále špatné. No a triko a košile mi přijdou skoro stejné, jen se mi zdá, že mám menší břicho. Tak uvidíme co s tím udělají další 3 týdny.

Vzhledem k tomu, že se mi zase začíná dařit držet jídlo ve správných mezích, věřím, že ty 3 týdny budou opravdu plodné a já dám špekům pěkně na frak :). Jelikož když se mi daří držet na uzdě jídlo, tak mám celkem dobré úbytky jak centimetrů tak i na váze. Bohužel si ale musím celkem realisticky přiznat, že těch 75kg tam s největší pravděpodobností nebude. Moje dnešní váha je 79 kg, ale včera jsem to dostala, tak je o trochu vyšší, a to by znamenalo, že bych musela do konce měsíce dát dolů ještě 4 kg, což nemyslím, že je reálné a upřímně se za tím ani nechci honit. Udělám maximum pro to, abych se tomuto cíli co nejvíce přiblížila. Takže teď už nezbývá nic jiného, než vytrvat. A já vytrvám!!!!

Výzvám zdar

Vaše Jana

Můj "kamarád" JO-JO efekt

Řekla bych, že jo-jo efekt je největší nepřítel všech hubnoucích. V mém případě by však bylo příhodnější nazývat ho nejlepším kamarádem, jelikož mě věrně provází celý můj život :(. Po každém hubnutí se tenhle "kamarád" přihasil i s pár kily navíc! 

Otázkou je, jak se tohohle nechtěného "kámoše" zbavit? Co je příčinou toho, že si mě po každém hubnutí najde? Hubla jsem už x-krát, tak bych snad měla vědět, jak se ho zbavit. Bohužel nevím. Nebo jsem alespoň donedávna nevěděla.

Každopádně je třeba si uvědomit, co bylo tehdy špatně, jinak je velmi reálné, že se s tímhle "kámošem" opět setkáme :(. Myslím, že na tohle bude jednoduchá odpověď. Nikdy dřív jsem necvičila a prakticky pokaždé hubla tím, že jsem skoro nejedla. Tím pádem jsem s největší pravděpodobností pokaždé přišla spíše o svaly než o tuky! Tak se teď ani nemůžu pozastavovat nad svojí tukovou zásobou! Jakmile jsem se se dostala na svůj cíl, který byl vždy určen kilogramy, okamžitě jsem se vrhla na vše co jsem si do té doby odpírala. Vždyť já pokaždé svému "kamarádovi" zavolala, ať přijede, že už se zase můžu cpát tím nezdravým a tučným jídlem, tak čemu se vlastně divím???

Pevně věřím, že teď to bude jiné. I když mám stále strach, že se bude historie opakovat, musím se tomu postavit čelem. Zaprvé jsem nikdy dřív necvičila a za druhé jsem nikdy nejedla, tak jak jím teď! Díky cvičení se mi konečně daří ne jen shodit kila ale shodit TUK! Co se týče jídla, tak jím opravdu dost, někdy se až divím, že při tom množství vůbec hubnu, takže o hladovění nemůže být ani řeč! A navíc mi to vážně moc chutná!

Je tohle ta správná cesta, jak se vyhnout JO-JO efektu? Já myslím, že jo. Alespoň já o lepší nevím. Navíc jsem si to ještě pojistila tím, že si ani teď neodpírám věci, které mám ráda. Jedná se o mé "hřešení", které vlastně ani není hřešení. Díky tomu, že si klidně jednou za čas zajdu na pizzu, nebo si koupím láhev vína, nemám pocit, že bych si něco odpírala a rozhodně nečekám, až budu mít svoji vysněnou postavu a budu se zase na všechny ty dobroty moct vrhnout. Takhle opravdu můžu žít snad už napořád :). Tím pádem vlastně nebudu mít kdy povolat zpět svého "kamaráda" :).

Dopis na rozloučenou:

Můj milý příteli, JO-JO efekte,

prožili jsme toho spolu již hodně. Nicméně myslím, že už je na čase, abychom šli v životě každý svojí cestou. Byla bych ráda, kdyby se naše cesty už nesetkali. Je pravda, že si mě toho hodně naučil a možná jsem i díky tobě prozřela, ale dál chci žít svůj život bez tebe! 

Nebudeš mi chybět!

Už nikdy Tvá Jana :)

Snad to pochopí. A já budu pevně věřit, že už se opravdu nesetkáme. Vím, že to záleží jen a jen na mě! Už mu nezavolám! Už nedovolím jídlu, ani chuti na jídlo, aby mě ovládalo. To já budu ovládat jídlo!!! 

Pojďme všichni poslat JO-JO efekt do háje :))

Vaše Jana

Moje papání - ukázky z mého talíře 2

A je tu už druhý díl ukázek toho, co jím. Opět se jedná o jednoduchá jídla. Většinou kombinace maso+sacharidy k obědu a maso+zelenina k večeři. K tomu něco k snídani a pár svačinek ;).

Opět moje oblíbená večeře. Ryba s brokolicí, oboje dělané v páře.

Vepřové opět na tymiánu, tentokrát s restovanými fazolkami.

Salátek z rajčat, černých oliv a mozzarelly light. Osolené, opepřené a zakáplé extra panenským olivovým olejem. Tuhle kombinaci chutí přímo zbožňuji :).

Zapečený lilek se sýrem. Lilek jsem osmahla na olivovém oleji, pokladla na něj sýr Krolewski se 17% tuku a dala zapéct pod gril. Nahoru jsem ještě přidala čerstvou pažitku. Moc dobré, jen by možná byl lepší strouhaný sýr s vyšším obsahem tuku - víc by se roztekl. Každopádně na chuti to rozhodně neubralo. Rychlá a dobrá večeře.

Velmi rychlý oběd. Na trošce oleje jsem osmahla jeden párek, pak přidala konzervu propláchnutých červených fazolí a nakonec přidala 2 vejce, sůl a pepř. Sice to vypadá podivně, ale já fazole zbožňuju a tohle je vážně rychlý a moc dobrý.

Oblíbená svačinka. Ovocné Smoothie. Rozmixovaný banán, 2 kiwi a k tomu odtučněné mléko a bez přidaného cukru.

Lehce opečená cuketa na troše olivového oleje a posolená. K tomu cottage smíchaný s pažitkou a ještě je to celé posypané jarní cibulkou. Fantastická večeře ;).

Moje oblíbená snídaně. Celozrnný chleba potřený hořčicí a na tom vaječná omeleta ze dvou vajec.

Celozrnné těstoviny s tuňákem a brokolicí. Lehce podusím brokolici, přidám konzervu tuňáka v olivovém oleji, osolím, opepřím a přimíchám do toho uvařené těstoviny. Do hotového jídla jsem ještě přidala trochu jarní cibulky. Rychlé a fakt dobré. Super obídek ;)

Odpolední svačina. Rajče s mozzarellou light. Jen posolené, opepřené a zakáplé extra panenským olivovým olejem. K tomu ovocný čaj.

Dušené vepřové na žampionech s celozrnnou rýží. Osmahnu cibulku a přidám osolené a opepřené maso, lehce z obou stran osmahnu. Pak přihodím žampony, podleji vodou a dusím. Rychlé a dobré.

Moje "hříšná" čočková polévka. osmahnu cibulku, přidám jí spolu se solí a černým pepřem do namočené čočky a dám vařit. Když už je čočka skoro měkká, přihodím tam hovězí bujon a osmahnu párek, který zasypu červenou paprikou a pak ho přidám do polévky. Vařím, dokud není čočka měkká. Tuhle polévku miluju, jen mám problém dát si jen jednu porci :(((

Večeře alá co dům dal :). Cherry rajčátka, černé olivy, červená řepa a nízkotučný cottage s pažitkou.

Dobrou chuť

Vaše Jana

93. den - po 3. týdnu BR

Další týden je za mnou :). I když ještě ne úplně. ještě mě za chvíli čeká cardio 1, jelikož jsem měla včera teplotu a necvičila. Zatím je mi ale dobře, tak se na něj vrhnu před obědem. Tento týden to byly Workouty 3 a 4 z Body Revolutionu. A jsem z nich nadšená. Konečně jsem si dala pořádně do těla a opět mě bolely svaly! Tentokrát jsem cvičila opravdu poctivě, ale měla jsem trochu problémy s jídlem, nebo spíš víc než trochu :(. To jsem tento týden úplně neukočírovala :(. No, mám ještě týden do konce 1. fáze BR, kdy mě čeká měření a vážení, tak na tom musím popracovat. Nerada bych, aby z toho byla krize číslo 2!

Jak už jsem psala oba tyto Workouty se mi moc líbí. Ten čtvrtý možná ještě i o trochu víc. Neměla jsem nijak zvlášť problém se ke cvičení dokopat a většinou jsem se na něj i těšila. Věřím, že po 1. fázi budu mít celkem slušný úbytky cm. Jen si musím už teď pohlídat to jídlo :(. 

Víte, já vím, že tohle není ideální cesta jak zhubnout, ale já jsem za ní ráda. Poprvé po vážně dlouhé době věřím ve vítězství!! Dokonce cvičím!! Já, totální gaučový povaleč! Necpu se smetanovými jídly a tučnými sýry! A i když stále bojuji s přejídáním, mám pocit, že jsem něco málo už změnila! Ještě mě těch změn čeká spousta, pokud se chci zbavit toho tuku, ale to přijde.

Takže za týden, kdy bude měření po 1. fázi, to bude již 100 dní co jsem začala cvičit! Na začátku jsem ani nedoufala, že zvládnu celých 30 Day Shred :) a najednou mě čeká stý den!! Ať je to jak chce, jsem na sebe hrdá!!

Vydrž, Jano :)

Má být hubnutí středobodem mého vesmíru?!

Už když jsem začala psát tento blog, tak jsem se snažila dát všem najevo, že se nejedná o blog, který má lidem říkat, jak mají hubnout. Ani bych si to nikdy netroufla. Také nechci tvrdit, že moje cesta je ta správná! Pro většinu z Vás určitě není. Jedná se čistě o Moji cestu, a to včetně všech chyb nebo pomýlených názorů nebo nedostatečných zkušeností. 

Chápu, že pokud chce někdo zhubnout a mít hezkou postavu, musí proto něco udělat. Upřímně obdivuji všechny, co dokáží ze dne na den úplně změnit své stravovací návyky a vzdát se již navždy jídel, která mají rádi. Já takhle pevnou vůli nemám, nikdy jsem ji neměla a pochybuji, že vůbec mít budu. Pro mě je tahle cesta naprosto nemožná, jelikož ji nevydržím!!! Nejsem v tuhle chvíli ochotná a ani schopná se něčeho vzdát. Vím ale, že to časem přijde. Jednou nastane doba, kdy po svých oblíbených brambůrkách ani nevzdechnu, ale u mě to musí přijít samo, tak nějak přirozenou cestou.

To, že nejsem schopná absolutně se poddat cvičení a zdravé stravě ale neznamená, že nestojím o to něco změnit! Že nechci zhubnout a mít hezkou postavu!!! Vždyť i přes všechny ty "chyby" se mé tělo mění! Nikdy dřív jsem tohle nedokázala, tak proč bych se měl cítit provinile, když občas vynechám cvičení a nebo si zajdu na pizzu?? Neříkám, že mě to trochu nemrzí, ale nechci se tím užírat. Nechci, aby Moje cesta za krásnějším a zdravějším tělem byla mojí životní prioritou. Chci, aby byla součástí mého života, ale tak nějak lidsky. 

Je to špatně? Je špatně, že chci něco změnit, ale ne radikálně předělat svůj život? Pro mě je i tohle všechno už velká změna. Samozřejmě nečekám, že budu mít stejné výsledky jako někdo, kdo tomu dává maximum. Zatím výsledky mám a jsem za ně ráda. Je možné, že se to všechno v průběhu mé cesty změní, ale zatím jsem k tomu asi nedozrála. 

Pro mě by to byl moc velký extrém, najednou se všeho vzdát a začít pořádně dřít. Nezvládla bych to. Raděj si po té cestě pošlapu pomalu, ale hlavní pro mě je, že jdu stále vpřed! Takže ať se to někomu líbí nebo ne, tohle je Moje cesta a je taková jaká je. Kdo ví, jaká bude za měsíc nebo dva? Možná i já budu jednou fakt pořádně makat a nikdy nehřešit,...

Cesta je to dlouhá, ale MÁ!!

Vaše Jana

Co dokáže psychika!

Já nejsem žádný psycholog ani odborník na lidskou psychiku, ale když se tak zamyslím nad všemi svými pokusy zhubnout včetně tohohle, uvědomuji si, jak moc mě ovlivňuje aktuální stav mysli. A myslím, že ne jen mě, ale i všechny ostatní, co chtějí něco změnit.

Psychika je častým důvodem, proč začínáme hubnout, ale také tím nejčastějším důvodem, proč to nedokážeme! Většinou chceme zhubnout proto, že už se samy sobě nelíbíme a nebo se nelíbíme okolí, což je dost silný nápor na naše emoce. Ze stejného principu to však většinou vzdáme. Prostě už nemůžeme dál. Nemluvím o případech, kdy někdo drží přísnou dietu a skoro nejí. To je jasné, že se to vydržet nedá. Ale proč to vzdá spousta těch, co jdou po správné cestě?

Pokud se vydáme na cestu změny, musíme k tomu mít určité důvody. Na začátku si je zcela uvědomujeme a naše touha je tak veliká, že do toho vlaku prostě bezhlavě nasedneme. Píšu bezhlavě, protože to tak většinou je. Nezamyslíme se plně nad tím, co nás na té cestě čeká. Jediné co vidíme v jasném světle a zářivých barvách, je naše tělo, to jak bude na konci vypadat. Samozřejmě v těch našich představách je ten cíl hned za příští zatáčkou! A to je asi největší kámen úrazu. Naše očekávání. I když někde v koutku mysli víme, že není možné dokázat to za týden nebo měsíc, stejně v to stále doufáme.

Na začátku jsme plni euforie z toho, jak je to vlastně všechno blízko. Už se vidíme v těch krásných sexy šatech, nebo v plavkách na pláži,... Tehdy bychom byli schopni dokázat snad cokoliv. Naše psychika je v sedmém nebi a na obloze nejsou zdaleka žádné mráčky. Jenže pak nastoupí realita. I když cvičíme a dělá to našemu tělu vážně dobře, i když jíme zdravě a chutná nám to, nejsou ty výsledky tak rychlé, jak jsme čekali!

Co teď? Vždyť já chtěla být v létě sexy a už je jaro a já jsem pořád tlustá!!! Proč to nejde?? Co dělám špatně?? Špatně vetšinou neděláme nic, jen naše očekávání byla nereálná! Když něco chceme, musíme tomu vždy stanovit konkrétní termín a když jej nestíháme, začne to pro nás ztrácet smysl. Proč hubnout, když v létě stejně nebudu sexy. To můžu na to už teď kašlat a začít příští rok znovu. Najednou jako bychom neviděli, že už máme dole třeba 5 kilo, že se nám rapidně zlepšila fyzička a že jsme ztratili spoustu centimetrů. Prostě je to fuč, stejně jako náš cíl. Naše psychika dostala pěkně na frak. Najednou už si nevěříme, naše počáteční odhodlání je někde v nenávratnu. Není to škoda??

Pokud bychom se však dokázali v té chvíli rozhodovat bez těch emocí, jak by to vypadalo? Dokázali bychom si uvědomit, že i když si pravděpodobně nesplníme svůj cíl do léta, že už jsme na správné cestě? Když vytrváme, ne jen že už příští léto budeme mít postavu, co jsem chtěli, ale třeba i ještě mnohem lepší. Bohužel, naše mysl nám v tu chvíli nabízí pouze obrázky toho co nedokážeme. Neumíme se ve většině případů podívat na to, co už jsme dokázali!! 

Za sebe můžu říct, že už to umím. Ano, byly doby, kdy ani já jsem neuměla ocenit, co vše už jsem dokázala a dovolila jsem své mysli, aby mi to zkazila. A i když si teď kolikrát zahřeším víc než je zdrávo a někde v hlavě se mi ozývá hlásek, že už je vše nenávratně ztraceno, já vím, že není! Vždy se ohlédnu zpět a vidím tu dlouhou cestu, kterou jsem urazila. Taky jsem na té cestě hřešila a přesto jsem se dokázala posunout vpřed, tak proč by to nemělo jít dál. Vždyť je mi takhle mnohem líp!!! Každý občas potřebuje z vlaku vystoupit a na zastávce se trochu nadýchat čerstvého vzduchu, ale to nám nebrání pokračovat v cestě třeba příštím vlakem.

Taky jsem do léta chtěla být sexy a už teď vím, že nebudu. Nebo alespoň ne tak, jak jsem chtěla. Nicméně to bude rozhodně lepší, než kdybych nedělala nic!!! Vím, že můj cíl je hodně daleko, ale jsem s touto realitou dobře obeznámena. A hlavně si dělám kvartální cíle, které mě udržují v nadšení. Takže i když moje psychika taky občas dostane na frak, nevzdávám se. Pokaždé se podívám zpět na to, co už jsem dokázala!! Pomáhá to!

Nedovolte Vaší psychice, aby Vám to zkazila!

Vaše Jana

Hřešit či nehřešit?

Otázka, která mě provází celou změnou. Setkávám se s různými názory. Někdo tvrdí, že se hřešit může, když je to jednou za čas a někdo zase zastává názor, že hřešení narušuje "morálku" hubnutí. Abych se přiznala, tak nevím, na kterou stranu se vlastně přiklonit. Obě varianty mi svým způsobem dávají smysl. Nicméně, když se nad tím zamyslím, tak si přeci jen svůj názor udělám. 

Upřímně si neumím představit, že bych se měla něčeho, co mám ráda, vzdát vědomě úplně napořád. Je pravda, že jsou jídla, která už za tu dobu, co se snažím jíst zdravě, z mého jídelníčku prostě vymizela. Ale jelikož to byl tak nějak přirozený proces, tak nemám pocit, že by mi to chybělo. Navíc se mi při představě, že jím některá tahle jídla, většinou se jedná o smažené věci, prostě udělá špatně od žaludku. Takže ty mi rozhodně nechybí. Na druhou stranu jsou tu ale věci, které mi nesmírně chutnají stále, a které mě provází prakticky celý život. Jedná se například o brambůrky a nebo pizzu. Mám se jich úplně vzdát???

Taky mě ta možnost napadla. Prostě nejsou zdravý, jsou tučný a mému tělu nepřináší nic pozitivního. Ale co moje psychika? Ta hraje v hubnutí velmi důležitou roli. Dokázala bych se smířit s tím, že si budu odpírat něco, co mám ráda? Já nevím. Nebo teda vím. Nedokázala. Prostě bych měla pocit, že už se nejedná o zdravý životní styl, ale že jde o DIETU! Dieta jednou skončí, ale zdravý styl ne! 

Tím pádem mě napadá otázka: Co je pro mě řešení, které mi vydrží až do konce? Odpověď je docela snadná. Jíst zdravě mi nesmírně chutná a cítím se skvěle. Mému tělu to opravdu hodně prospívá. Ale neumím si představit, že bych se vzdala něčeho, co mám tak ráda. Takže já jsem pro "hřešit". I když je otázka, zda bych to vůbec měla nazývat hřešení, protože já tím vlastně neporušuji SVŮJ zdravý životní styl. Tyhle jídla jsou totiž součástí mého stylu. Jen je samozřejmostí, že si je nemůžu dopřávat často, vzhledem k tomu jaké mám cíle. Bohužel mám ale problém udržet hřešení na uzdě. Jak si jednou dám víc, chci ještě víc. Nejde o to, že bych hřešila jen s nezdravým jídlem, ale mám sklony k přecpávání se :(. S tím budu asi ještě nějakou dobu bojovat.

Nechci zažívat pocit lítosti pokaždé, když si dám něco, co není úplně OK. Budu to brát tak, že je to součást mojí cesty. Sice budu mít krásnější tělo o něco později, ale ta pravděpodobnost, že se to vůbec stane, je díky tomu mnohonásobně vyšší!

A jaký názor máte Vy?

Vaše Jana

Můj nepřítel TUK!

Musím říct, že i když jsem většinu svého života prožila jako bacule, nikdy jsem si plně neuvědomovala, kolik kilo tuku na svém těle vlastně nosím! Víceméně mi to došlo prakticky až teď kdy jsem si změřené % tuku v těle převedla na kila. A zjištění, že mám na svém těle skoro 30 kilo tuku, fakt není vůbec příjemné.

Vždycky jsem to brala tak, že jsem prostě silnější a vlastně ten tuk ani nevnímala jako TUK! Ale spíš jako část mého těla. Nicméně poslední dobou se tento pohled na mé tělo docela podstatně změnil.

Začalo to při cvičení, kdy jsem si všimla, že se mi na stehnu jako by snaží rýsovat sval, ale pod ním doslova vysel TUK!! Byl tam úplný váček tuku. To stejné je, když jsem v pozici plank, tak vidím jak mi drží břicho, ale všechen ten tuk "steče" doprostřed břicha a tam visí jak pytel! Najednou jsem si začala uvědomovat, že to co na sobě mám, není pouhá součást mého těla, ale že je to tuk, a co víc, tuk, který tam vůbec nepatří!!!!

Najednou na sebe koukám jinýma očima. Ne, že bych se teď nějak víc kritizovala nebo tak, jen si plně uvědomuji realitu!!! A musím říct, že to není nic příjemného. O to víc si také uvědomuji, kolik práce mě ještě čeká,.... Kdykoliv se teď na sebe podívám, vidím ten tuk. Je to šílený. A nejšílenější je, že jsem to dřív nikdy vlastně pořádně neviděla! 

O co krásnější bude, až se té hory tuku zbavím! Nicméně, musím říct, že mám pocit, že pomalu ustupuje před svaly. Jde to sice velmi pomalu, ale nemůžu chtít zázraky,... Ten tuk se tam taky neuložil za den, ani za půl roku, ale za pěkných pár let!!!

No, je to dost drsné prozření, ale jsem ráda, že přišlo,.. O to víc mám teď mnohem větší chuť do cviční, jelikož si uvědomuji, že s tukem zatočím nejlíp právě díky cvičení a rostoucím svalům. Těším se, až se moje postava toho tuku zbaví :).

S tuky pryč :)

Vaše Jana