Inspirace

Inspirace

pondělí 3. března 2014

Má být hubnutí středobodem mého vesmíru?!

Už když jsem začala psát tento blog, tak jsem se snažila dát všem najevo, že se nejedná o blog, který má lidem říkat, jak mají hubnout. Ani bych si to nikdy netroufla. Také nechci tvrdit, že moje cesta je ta správná! Pro většinu z Vás určitě není. Jedná se čistě o Moji cestu, a to včetně všech chyb nebo pomýlených názorů nebo nedostatečných zkušeností. 

Chápu, že pokud chce někdo zhubnout a mít hezkou postavu, musí proto něco udělat. Upřímně obdivuji všechny, co dokáží ze dne na den úplně změnit své stravovací návyky a vzdát se již navždy jídel, která mají rádi. Já takhle pevnou vůli nemám, nikdy jsem ji neměla a pochybuji, že vůbec mít budu. Pro mě je tahle cesta naprosto nemožná, jelikož ji nevydržím!!! Nejsem v tuhle chvíli ochotná a ani schopná se něčeho vzdát. Vím ale, že to časem přijde. Jednou nastane doba, kdy po svých oblíbených brambůrkách ani nevzdechnu, ale u mě to musí přijít samo, tak nějak přirozenou cestou.

To, že nejsem schopná absolutně se poddat cvičení a zdravé stravě ale neznamená, že nestojím o to něco změnit! Že nechci zhubnout a mít hezkou postavu!!! Vždyť i přes všechny ty "chyby" se mé tělo mění! Nikdy dřív jsem tohle nedokázala, tak proč bych se měl cítit provinile, když občas vynechám cvičení a nebo si zajdu na pizzu?? Neříkám, že mě to trochu nemrzí, ale nechci se tím užírat. Nechci, aby Moje cesta za krásnějším a zdravějším tělem byla mojí životní prioritou. Chci, aby byla součástí mého života, ale tak nějak lidsky. 

Je to špatně? Je špatně, že chci něco změnit, ale ne radikálně předělat svůj život? Pro mě je i tohle všechno už velká změna. Samozřejmě nečekám, že budu mít stejné výsledky jako někdo, kdo tomu dává maximum. Zatím výsledky mám a jsem za ně ráda. Je možné, že se to všechno v průběhu mé cesty změní, ale zatím jsem k tomu asi nedozrála. 

Pro mě by to byl moc velký extrém, najednou se všeho vzdát a začít pořádně dřít. Nezvládla bych to. Raděj si po té cestě pošlapu pomalu, ale hlavní pro mě je, že jdu stále vpřed! Takže ať se to někomu líbí nebo ne, tohle je Moje cesta a je taková jaká je. Kdo ví, jaká bude za měsíc nebo dva? Možná i já budu jednou fakt pořádně makat a nikdy nehřešit,...

Cesta je to dlouhá, ale MÁ!!

Vaše Jana

Žádné komentáře:

Okomentovat