Zajímavá otázka. Proč se tolik z nás honí za hezčí postavou, nižší váhou, vyrýsovaným tělem,..? Dnes jsem tak nějak přemýšlela nad tím, co vlastně vězí za tím, že skoro celý život držím nějakou "dietu" a neustále vedu boj s váhou. Samozřejmě pokaždé celkem s neúspěšným koncem. Což se doufám nyní změní :).
Tak nějak jsem dnes rekapitulovala, jaký život jsem měla před tím a jaký mám teď. Co se vlastně změnilo? Změnilo se toho dost. Hlavně můj pohled na mě samotnou.
Nejdřív musím říct, že i jako bacule jsme byla spokojená a myslím si, že mám i celkem dobré sebevědomí. Co se týče mužů, tak na jejich nedostatek jsem si rozhodně taky stěžovat nemohla. Víceméně mi vlastně nic nechybělo! Jenže,... Tak nějak jsem cítila, že to nejsem JÁ! Že to ani nechci být já. Stále jsem se viděla jako hubená. Představovala jsem si jak budu moct nosit hezké věci a jak se za mnou budou muži otáčet :). Prostě to, co každá ženská. Najednou mi vadilo, že na sebe těžko sháním věci, že to co se mi líbí, nemají v mé velikosti. Však to znáte. Tak jsem pokaždé začala hubnout.
Vždy to ale bylo tak, že jsem skoro nejedla a hlavně jsem si spotu věcí "zakázala"! Když jsem se dostala na svoji vysněnou váhu, nic jiného jsem nikdy neřešila, tak jsem se opět s velkou chutí vrhla na vše, co jsem si po celou dobu hubnutí odpírala. A tady byl kámen úrazu. Následný JO-JO efekt :(. Když jsem ale začínala teď, jasně jsem si uvědomila, co je pro mě nejdůležitější. Zhubnout ale už nepřibrat! Věděla jsem, že na to tentokrát musím jít trochu jinak.
Rozhodně jsem odmítla si něco zakazovat v rámci jídla. To by dopadlo úplně stejně jako dřív. Takže si klidně i teď občas zajdu na pizzu, kterou prostě zbožňuju. Vím, že takhle budu hubnout třeba o půl roku dýl, ale to mi nevadí. Hlavní je, že pak zase nepřiberu. Takhle se totiž už budu stravovat napořád!!! Takže si s klidem dám tu svoji pizzu :).
Nicméně si svoje tělo uvědomuji víc než dřív. Neberu jídlo jen jako něco co potěší mé chuťové pohárky, ale hlavně jako "palivo" pro svoje tělo! Takže i když občas zahřeším, jsem si vědoma, že mi za to tělo neděkuje a že to nemůže být stále.
Vím, že s tímhle přístupem se toho u mě spousta mění. Já už se vidím jako ta hezká a štíhlá holka u bazénu, ale taky si začínám dost podstatně uvědomovat svoje zdraví! Chci se zase cítit skvěle jak fyzicky, tak i psychicky. Přeci jen, když na sobě makáte a máte výsledky, tak to dodá neskutečný pocit sebedůvěry, který je nesmírně důležitý! Zase budu moct nosit krásné šaty a nezapotím se u každé jen trochu namáhavé činnosti. Prostě vím, že se mi tím změní život. A co si budeme povídat, budu mít i lepší šanci najít si partnera svých snů ;).
Těch důvodů, proč to dělám já, je opravdu spousta. A stále dokola si je připomínám. A ano, stojí to za tu dřinu,.. I když vlastně jakou dřinu? Denně cvičím půl hodinky a jím to co mi moc chutná! Chápu, že ne každý je ochoten nebo nechce nějakou změnu udělat i když spousta lidí o tom sní, ale nikdy to nedokáží. Já to chci!! A jsem vážně moc zvědavá, kam až se dostanu.
A proč to vlastně děláte Vy?
Vaše Jana
Žádné komentáře:
Okomentovat