Tělo vs. hlava

V poslední době hodně myslím na svoje tělo. Což jsem v podstatě dělala i předtím. Jen se můj úhel pohledu poněkud mění!

V mém životě se teď dějí určité změny. Týká se to zejména mé osobnosti. Začala jsem se věnovat poměrně značně tématům souvisejícím s osobním rozvojem. To souvisí s velkou spoustou věcí, které se mi v životě dějí a i s mým pohledem na život a hlavně samu na sebe.

Již několikrát jsme psala, že se snažím poslouchat své tělo a dělat to, co chce. Teď ale pomalu zjišťuju, že to není moje tělo, ale moje hlava, co poslouchám. Kdybych opravdu poslouchala svoje tělo, tak vypadá úplně jinak!

Opravdu je tělo, které chce zbaštit balíček brambůrek denně? Opravdu to moje tělo chce neustále zažívat pocit přejezení? Opravdu se moje tělo chce neustále válet a mít minimum pohybu??? A takhle bych mohla pokračovat,... Nechce! Tohle moje tělo určitě nechce a věřím, že to nechce žádné tělo. Chce to naše hlava, a to z různých důvodů. Je těžké plně si naše tělo uvědomovat. Věřím, že opravdová cesta za krásnějším a zdravějším tělem je cesta za sebeláskou. Cesta, kde svoje tělo milujeme a posloucháme a děláme pro něj to nejlepší! 

Kdyby naše tělo mohlo mluvit, co by nám asi tak řeklo? Bylo by rádo za to, jak ho neustále kritizujeme, jak do něj cpeme samé hnusy a chemii a jak ho nutíme ležet den co den na gauči??? Vždyť máme jenom jedno tělo na celý život. Díky tomu tělu můžeme existovat a dělat tolik věcí, které nás baví a zažívat různá potěšení! 

Ano, chci zhubnout a vypadat líp a mít zdravější tělo, ale chci to udělat pro sebe, pro svoje tělo, protože si to zaslouží. Ono nemůže za to, že jsem ho tak dlouho trápila. Přesto to se mnou nevzdalo a za to mu děkuji. Vím, že tahle cesta bude hodně dlouhá, možná delší, než si teď umím představit. Ale celé mé já křičí, že takhle je to správně! Miluji své tělo i s jeho nedokonalostmi a proto pro něj chci to nejlepší. Chci aby bylo krásné, zdravé a plné síly a ještě dlouho mi sloužilo!

I proto jsem si teď do konce roku dala "pauzu", abych si mohla všechno v hlavě srovnat a dát nějak dokupy. Vždy jsem věděla, že u mě je to hlavně o psychice, ale neuměla jsem to tímhle směrem řešit. Teď na tom pracuji a doufám, že se to pozitivně projeví. Pokud to zvládnu psychicky, zvládnu to i fyzicky :). 

Je těžké přemýšlet sama nad sebou a rozeznávat všechny pocity a umět je zařadit a správně pojmenovat. Chci ale doopravdy poslouchat svoje tělo a dávat mu to, co potřebuje! 

V tuhle chvíli nemám ani nejmenší představu, jak se to bude dál vyvíjet a kam mě to zanese. Jen vím, že musím udělat změnu, jinak se budu opět motat v kruhu :(. 

Tak hurá do toho :)

Miluj své tělo...

Vaše Jana